Pátek 10. května 2024, svátek má Blažena
130 let

Lidovky.cz

Melčákovy argumenty zabraly

Česko

Soud zrušil volby - Někteří odborníci soudce chválí. Postupovali protiprávně, říkají jiní

Vítěz

Zákon platil zpětně, byl jednorázový a nesystémový, prohlásili ústavní soudci. Jiné stanovisko prosazovali jen dva soudci z patnácti.

BRNO Ústavní soudci mohou včerejšek označit za největší vítězství ve svém tažení proti znečišťování právního systému zákony, které se politikům zrovna hodí. A podání poslance Miloše Melčáka se hodilo jim - zákon Ústavnímu soudu nedává právo jednat jen o své vůli.

Soudci tak zrušili zákon, který podle jejich zdůvodnění definici zákona vlastně nesplňuje - nemá totiž obecnou platnost, je jednorázový a konkrétní. „To je doménou moci výkonné a soudní,“ připomněl soudce zpravodaj Pavel Holländer. Za přípustné výjimky pro „jednorázové“ zákony považuje například zákon o rozpočtu, ale i úpravy „ad hoc“ v situacích, jakými byly třeba restituce nebo hypoteticky válečný stav.

Soudci pátrali i v archivech a zjistili, že už v roce 1998 při přijímání podobného zákona padala slova o jeho nebezpečnosti. „Vytváří precedens nejvyšší právní síly, precedens, který říká, že je možné z momentálních, utilitárních politických důvodů měnit základní zákon země. Je-li to možné jednou, je to možné pokaždé,“ citovali.

A nepřímo dali politikům další políček, když zopakovali tehdejší obavy, že ze stejných důvodů by mohl parlament měnit pravomoc Ústavního soudu, pokud rozhodnutí odporují momentální politické vůli, snížit pravomoci prezidenta nebo omezit rozsah Listiny základních práv a svobod. Soudci těmito třemi konkrétními odkazy podle některých odborníků nepřímo řekli, že jsou odhodláni bránit se i tehdy, pokud by někdo chtěl jednorázově omezovat jejich kompetenci. Což už někteří politici naznačili.

Podle soudců i současná ústava dává možnosti, jak předčasné volby vyvolat - zákon, na který si Melčák stěžoval, je ale obcházel a podle soudců důvodem jeho přijetí „se nestala rychlost vyřešení vládní krize, nýbrž posun data působení Poslanecké sněmovny až do termínu voleb“. V překladu: Poslanci podle soudu jednali tak, aby až do voleb užívali všech prebend spojených s funkcí.

Ústavní soud při hodnocení navíc konstatoval, že ústavní zákon o zkrácení volebního období platil zpětně. A zpětné působení právních předpisů do demokratického státu nepatří.

Podle ústavních soudců je navíc jasně stanoveno, že ústavu mohou doplňovat a měnit výhradně ústavní zákony. A protože zákon o zkrácení funkčního období není doplněním ani změnou ústavy, jde podle nich o případ takzvaného prolomení ústavy, tedy pokusu o jednorázovou výjimku z ní.

Odlišná stanoviska proti nálezu uplatnili soudci Vladimír Kůrka a Jan Musil, kteří již na začátku tvrdili, že se soud Melčákovou stížností vůbec neměl zabývat. Jejich stanoviska sice soud zveřejní, ale jde spíše o akademickou práci, která slouží hlavně právním teoretikům. Naopak nález týkající se zákonů by měl být pro zákonodárce důležitý. A ukáže se, jestli ho budou respektovat podobně „volně“ jako u takzvaných přílepků. Vložky do zákonů, které s nimi nesouvisí, byly také jedním z terčů kritiky soudu.

***

Soudci podle některých odborníků nepřímo řekli, že jsou odhodláni bránit se i tehdy, pokud by někdo chtěl jednorázově omezovat jejich kompetenci. Což už někteří politici naznačili.

Odlišná stanoviska uplatnili soudci Vladimír Kůrka a Jan Musil, kteří již na začátku tvrdili, že se soud Melčákovou stížností vůbec neměl zabývat

***

Jak povede cesta k volbám 6. a 7. listopadu

Co bude dál

pátek 11. září Sněmovna schválí novelu ústavy ohledně svého rozpuštění a volebního zákona ohledně nových předčasných voleb. pátek 11. září nebo sobota 12. září Senát schválí novelu ústavy ohledně rozpuštění sněmovny a volebního zákona ohledně nových předčasných voleb. Novely poté podepíše prezident, premiér a budou uveřejněny ve Sbírce zákonů. úterý 15. září Sněmovna se usnáší na svém rozpuštění, prezident jí následně vyhoví a vyhlásí nové předčasné sněmovní volby. čtvrtek 17. září Nejzazší pro vyhlášení voleb prezidentem republiky na 6. a 7. listopadu úterý 29. září Nejzazší termín pro předložení kandidátních listin sobota 3. října Konec lhůty pro doplňování kandidátů na kandidátní listiny neděle 11. října Konec lhůty pro odstranění závad na kandidátních listinách pondělí 12. října Lhůta pro registraci bezchybných kandidátních listin středa 14. října Termín pro losování volebních čísel Státní volební komisí pondělí 26. října Nejzazší termín pro registraci kandidátních listin na základě rozhodnutí soudu pondělí 26. října Počátek lhůty pro vysílání volebních spotů v ČT a ČRo čtvrtek 5. listopadu Dodání hlasovacích lístků voličům pátek 6. listopadu První den voleb na území ČR sobota 7. listopadu Druhý den voleb na území ČR

Autor: