Dlouhodobě Zaorálkovi vadí i pomalý postup další fáze rekonstrukce Klementina, pronájmy tam uzavřené či některé sporné akvizice. Dočasným vedením NK pověřil Zaorálek dlouholetého zaměstnance knihovny, ředitele Knihovnického institutu NK Víta Richtera. Kocanda plánuje v úterý ve 13:30 briefing.
Novým ředitelem Národní knihovny je Martin Kocanda, odbory proti tomu protestují |
Na tiskové konferenci Zaorálek uvedl, že o e-knihovně a dalších zakázkách s Kocandou mluvil několikrát. Ministr zpochybnil, že Kocanda se mohl od projektů „oddělit“, jak mu údajně řekl při pondělním rozhovoru. Hlavní ideou projektu Národní e-knihovna měla být integrace databází, digitálních knihoven a dalších informačních zdrojů knihoven pomocí jednoduchého rozhraní.
Vít Richter, který povede knihovnu do doby, než nový ředitel vzejde z konkurzu, pracuje v Národní knihovně od roku 1971 a je předsedou Ústřední knihovnické rady. Ve středu ho ministr uvede do funkce. K projektu e-knihovny řekl, že byl připraven mimo knihovnickou část instituce. „Snažili jsme se zjistit, co obsahuje, na co tam jsou určené peníze. To jsme se nikdy nedozvěděli, projekt byl prostě podán. V řadě případů to duplikovalo to, co dnes knihovna provozuje, v některých případech ta integrace neměla ani smysl,“ vysvětlil. Je podle něj velká škoda, že knihovna přichází o dotaci 144 miliony korun z evropských fondů, protože by potřebovala velké investice do informačních technologií.
Zaorálek připomněl, že s policií MK spolupracuje i v případě jím nedávno zrušeného projektu národního informačního kulturního portálu Czechiana, který se připravoval na MK v objemu téměř půl miliardy korun. „Podobně jsme se rozhodli postupovat i v NK, kde mi Garanční rada doporučila nepodepsat a zastavit projekt e-knihovny. Je to poměrně zásadní a strategická věc v dalším směřování NK. Shodou okolností vím, že situací kolem těchto zakázek se zabývají i bezpečnostní složky, shodou okolností je to spojeno se stejnými jmény a stejnými firmami,“ řekl.
Vedle IT zakázek podle Zaorálka Kocanda zklamal i v dalších oblastech. „Vadí mi i to, že nepostupuje třetí fáze revitalizace Klementina, že chybí projektová dokumentace,“ uvedl ministr. Dodal, že výhrady ke komunikaci s vedením knihovny mají památkáři. „Vedení NK je do sebe uzavřené, nekomunikuje s námi ani s ostatními lidmi v knihovně, nefunguje řízení,“ uvedl.
Zaorálek kritizoval také neuskutečněný nákup notářského zápisu z roku 1406, který loni v červnu vydražila Národní knihovna za více než 18 milionů korun. Nikdy jej však nezaplatila, po aukci se objevily spekulace o jeho původu a policie jej zabavila s podezřením, že je kradený.
Kocanda nejvýznamnější knihovnu v zemi řídil od roku 2017, kdy ho jmenoval ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL). Bývalý vězeňský kaplan a člen vedení Českobratrské církve evangelické tehdy vystřídal v čele knihovny památkáře Petra Kroupu. Kocandovo jmenování vyvolalo protesty odborářů, podle nichž neměl nový ředitel náležité odborné zkušenosti. Zaorálek dnes uvedl, že za šťastné nepovažuje, že s Kocandou do knihovny přišli i další lidé z vězeňské služby.
