Miroslav Váňa (ČSSD)
Krajský šéf pardubické ČSSD chce ve sněmovně usednout už počtvrté. O tom, zda se mu to podaří, může rozhodnout i tajná nahrávka, která se v médiích objevila začátkem loňského roku. Pokud si na ni voliči vzpomenou, mohl by Váňu potkat osud vykroužkovaného Ivana Langera (ODS).
Váňa totiž v rozhovoru s neznámým podnikatelem vulgárně hovořil o politickém zákulisí a krom toho se zmínil i o nelegálním financování strany. "Až budeš přemýšlet o tom, kolik dáš té či oné straně do krajských voleb, já to chci vědět, ale nechci to od tebe a chtěl bych, aby to přijal Mirek Petržílek," uvedl na záznamu Váňa, který se však od nahrávky distancoval. Podle něj byla zmanipulovaná. Policie případ odložila, ale potvrdila, že nahrávka byla sestříhaná. A tím se Váňa hájí.
Nelze však zapomenout ani na finanční "odpustek", kterého se mu dostalo od současného šéfa ČSSD Bohuslava Sobotky, když byl ještě ministrem financí. V roce 2006 doslova pár dní před tím, než opustil ministerskou kancelář, podepsal daňovou milost pro bytové družstvo Družba, v jehož čele stál právě Váňa. Zaplatit měl 16 milionů korun.
A Váňovi nepřidává na důvěryhodnosti ani fakt, že se v minulosti hlásil ke známému lobbistovi Miroslavu Šloufovi jako ke svému příteli. V pardubické ČSSD má však Váňa silnou pozici a své postavení dává najevo i na veřejnosti. Například před pár lety média Váňu nachytala v Pardubicích, jak se proháněl vozem Audi A6 s poznávací značkou zakončenou čtyřmi nulami.
Jiří Dolejš (KSČM)
Jiří Dolejš
Kauza už je to stará tři roky. Tehdy ale jasně ukázala, že bohatí lobbisté mají u Dolejše šanci. "Dáme vám milion korun, když v parlamentu zabráníte přijetí novely zákona o loteriích." Když tuto nabídku redaktoři MF DNES (vydávající se za majitele heren) předložili Dolejšovi, poslanec se spolupráci nebránil. Naopak. Obratem navrhl způsob, jak by lidé z hazardu mohli peníze jeho straně zaslat - skrze inzerci v Haló novinách. Policisté poslance vyšetřovali kvůli podezření z přijímání úplatku. Nakonec ale případ odložili (více o případu čtěte ZDE).
KSČM chtěla Dolejše potrestat tím, že by ho před volbami v roce 2010 stáhla z pražské kandidátky, nakonec na ní však zůstal. A z druhého místa v Praze kandiduje do sněmovny i letos.
David Kádner (Úsvit)
David Kádner
Je jedním z členů Věcí veřejných, kteří usilují o návrat do sněmovny na kandidátce hnutí Tomia Okamury. Podobně jako šéf strany Vít Bárta, se kterým pracoval už v bezpečnostní agentuře ABL. Kádner na sebe nechtěně upozornil loni v létě, kdy si Hospodářské noviny všimly nejasností v jeho majetkovém přiznání. Poslanec podle dokumentu splatil během roku 670 tisíc korun, přitom byl závislý pouze na poslaneckém platu. Kádner v reakci tvrdil, že dluhy ve skutečnosti stále má, pouze nevěděl, že je má uvádět, když jsou už staršího data.
Bohuslav Svoboda (ODS)
O přízvisko "Pan Čistý" se loni připravil bývalý primátor Bohuslav Svoboda. I v jeho případě mu zavařilo majetkové přiznání, které podával tehdy ještě jako primátor Prahy. Jak totiž zjistily Lidovky.cz, Svoboda během jednoho roku splatil více než třímilionovou hypotéku, což však nemohl zvládnout výhradně ze svých příjmů. Svoboda vysvětlil, že získal peníze z prodeje nemovitosti svému příteli. Do majetkového přiznání však žádný takový příjem nezapsal.
Kvůli porušení zákona o střetu zájmu se exprimátor musel dostavit k přestupkové komisi, která mu uložila pokutu ve výši 31 tisíc korun. "Já plně respektuji, že když někdo udělá chybu, musí za to platit," komentoval verdikt Svoboda.
Krom toho čelí exprimátor trestnímu stíhání v kauze Opencard. Společně s dalšími členy pražské městské rady je policií obviněn z porušení povinnosti při správě cizího majetku. Svoboda ale vinu odmítá a podal kvůli tomu stížnost na postup policie. Letos bývalý primátor kandiduje do sněmovny jako dvojka pražské kandidátky ODS.
Vít Bárta (VV/Úsvit)
Z pozice jedničky na kandidátce hnutí Tomia Okamury může být jedním z mála, kdo se z Věcí veřejných ve sněmovně udrží. Strana samotná totiž nekandiduje.
Předseda Věcí veřejných Vít Bárta
Bárta má ale šanci, že se mu podaří alespoň částečně pokračovat v plánu, který v říjnu 2008 předložil manažerům bezpečnostní agenturu ABL, kterou tehdy vlastnil. Ten spočíval v propojení politické a ekonomické moci pomocí strany Věci veřejné.
Plán se ale začal rozpadat ve chvíli, kdy ho někteří jeho spolustraníci obvinili z uplácení. Ukázalo se, že v pozadí aféry nechybělo nahrávání a špehování lidí. Bártovi soud uložil trest odnětí svobody na 18 měsíců, politik se však s úspěchem odvolal. Intriky podle soudu v politice nejsou trestné.
