Vysočany, Karlín a Holešovice. Tyto pražské čtvrtě se mění k nepoznání. Staré průmyslové budovy tu dostaly či dostávají nový kabát. Přetvářejí se ale především v administrativní centra. Byty, které by šlo řešit opravdu nápaditě, zde prakticky nenajdeme.
„Byty zatím ve Vysočanech nestavíme. Není o ně zájem. Vysočany jsou totiž zatím na štíru s pověstí. Podobné to bylo i na Smíchově,“ zdůvodňuje absenci bytů v nové rozvojové oblasti předseda představenstva developerské firmy Codeco Jakub Sklenka. Důvod může být ale i jiný. „Investoři ve skutečnosti nechtějí riskovat. Netroufnou si na rekonstrukci a přestavbu za mnoho milionů, protože jim hrozí, že by vše hned nerozprodali a byty by pak museli zlevnit,“ říká k tomu urbanista Zdeněk Meisner.
Výhodnost novostaveb pro developera potvrzuje i mluvčí developerské firmy Finep Pavla Temrová. „Rekonstrukce starých budov je o něčem jiném než stavět na zelené louce. Je to daleko dražší,“ říká.
Když už tedy developeři v brownfieldech byty staví, jdou cestou nejmenšího odporu a rizika. Staví zde proto většinou novostavby na vyklizených pozemcích, což je při nesporné zajímavosti starých budov škoda. Názornou ukázkou tohoto přístupu je právě rozsáhlý projekt Nová Harfa od společnosti Finep.
„Nová Harfa vznikla na pozemku, kde nebyla žádná architektonická perlička, ze které by se dalo vycházet,“ zdůvodňuje postoj Finepu Temrová.
O prostorných a prosvětlených bytech s vysokými stropy, takzvaných loftech, si tak mohou Pražané nechat jen zdát. Lofty, známé především z USA a Anglie, jsou pro ně podle developerů příliš drahým špásem. „Na loftové byty v Praze není kupní síla, protože takový byt nelze postavit malý, vždycky je velký a drahý. Lidé na něj zkrátka nemají,“ vysvětluje situaci v hlavním městě Sklenka. „Důkazem je, že všechny tři pražské loftové projekty jsou dosud nevyprodané, tudíž neúspěšné,“ dodává. Temrová z Finepu by poptávku po loftech viděla, obtíže ale vidí u samotných developerů. „Pro developera je to obrovsky finančně náročné,“ dodává.
Že se u nás nestaví to, co v Británii, nepřisuzují developeři jen penězům. Problém vidí i ve zdejším myšlení a vkusu. „U nás je problém v kultuře. Lidé jsou zvyklí na paneláky, nevědí, co je to bydlet v hezkém bytě v Dejvicích. Jako vrchol pohodlí vidí bydlení v papírovém domě za městem. Vyjde je to i levněji. Vznikají tu potom divné Průhonice, Vinoře a další zapadákovy, kde není škola ani obchod a každé dítě zde potřebuje vlastního šoféra, aby se odtud vůbec dostalo,“ poukazuje na rozdíly Sklenka.
Developeři, kteří v brownfieldech staví, vidí současný trh s byty v metropoli jako trapně usedlou záležitost, kde není po nestandardních projektech poptávka. Pražanům podle nich prakticky nevadí, kde bydlí.
„Lidé chtějí nové auto, ale nevadí jim bydlet na Jižním Městě a půl hodiny hledat místo k parkování,“ popisuje svůj pohled na vztah Pražanů k bydlení Jakub Sklenka.
„Byty zatím ve Vysočanech nestavíme. Není o ně zájem. Vysočany jsou totiž zatím na štíru s pověstí. Podobné to bylo i na Smíchově,“ zdůvodňuje absenci bytů v nové rozvojové oblasti předseda představenstva developerské firmy Codeco Jakub Sklenka. Důvod může být ale i jiný. „Investoři ve skutečnosti nechtějí riskovat. Netroufnou si na rekonstrukci a přestavbu za mnoho milionů, protože jim hrozí, že by vše hned nerozprodali a byty by pak museli zlevnit,“ říká k tomu urbanista Zdeněk Meisner.
Výhodnost novostaveb pro developera potvrzuje i mluvčí developerské firmy Finep Pavla Temrová. „Rekonstrukce starých budov je o něčem jiném než stavět na zelené louce. Je to daleko dražší,“ říká.
Když už tedy developeři v brownfieldech byty staví, jdou cestou nejmenšího odporu a rizika. Staví zde proto většinou novostavby na vyklizených pozemcích, což je při nesporné zajímavosti starých budov škoda. Názornou ukázkou tohoto přístupu je právě rozsáhlý projekt Nová Harfa od společnosti Finep.
„Nová Harfa vznikla na pozemku, kde nebyla žádná architektonická perlička, ze které by se dalo vycházet,“ zdůvodňuje postoj Finepu Temrová.
O prostorných a prosvětlených bytech s vysokými stropy, takzvaných loftech, si tak mohou Pražané nechat jen zdát. Lofty, známé především z USA a Anglie, jsou pro ně podle developerů příliš drahým špásem. „Na loftové byty v Praze není kupní síla, protože takový byt nelze postavit malý, vždycky je velký a drahý. Lidé na něj zkrátka nemají,“ vysvětluje situaci v hlavním městě Sklenka. „Důkazem je, že všechny tři pražské loftové projekty jsou dosud nevyprodané, tudíž neúspěšné,“ dodává. Temrová z Finepu by poptávku po loftech viděla, obtíže ale vidí u samotných developerů. „Pro developera je to obrovsky finančně náročné,“ dodává.
Že se u nás nestaví to, co v Británii, nepřisuzují developeři jen penězům. Problém vidí i ve zdejším myšlení a vkusu. „U nás je problém v kultuře. Lidé jsou zvyklí na paneláky, nevědí, co je to bydlet v hezkém bytě v Dejvicích. Jako vrchol pohodlí vidí bydlení v papírovém domě za městem. Vyjde je to i levněji. Vznikají tu potom divné Průhonice, Vinoře a další zapadákovy, kde není škola ani obchod a každé dítě zde potřebuje vlastního šoféra, aby se odtud vůbec dostalo,“ poukazuje na rozdíly Sklenka.
Developeři, kteří v brownfieldech staví, vidí současný trh s byty v metropoli jako trapně usedlou záležitost, kde není po nestandardních projektech poptávka. Pražanům podle nich prakticky nevadí, kde bydlí.
„Lidé chtějí nové auto, ale nevadí jim bydlet na Jižním Městě a půl hodiny hledat místo k parkování,“ popisuje svůj pohled na vztah Pražanů k bydlení Jakub Sklenka.
