CCHINVALI/PRAHA Komisariát OSN pro uprchlíky včera oficiálně potvrdil, že gruzínští uprchlíci z oblasti osetinského konfliktu nemají možnost vrátit se do svých domovů. Ruští vojáci jim totiž tvrdí, že jim nejsou schopni zajistit bezpečnost. V gruzínských vesnicích v Jižní Osetii zůstalo jen několik starých lidí, kteří chtějí podle vlastních slov „zemřít doma“. Ostatní během bojů uprchli do Gruzie a nyní se snaží alespoň zkontrolovat své domy. Několik gruzínských vesnic v Jižní Osetii bylo ale vypáleno, prakticky všechny domy pak byly vyrabovány.
Ihned poté, co byla gruzínská armáda vytlačena z Jižní Osetie, prohlásil prezident této gruzínské separatistické enklávy Eduard Kokojty, že Gruzínci se do svých původních domovů už nevrátí. Argumentoval tím, že Osetinci potřebují gruzínské domy pro sebe jako náhradu za domy v hlavním městě Cchinvali, které podle Kokojtyho „rozstřílelo gruzínské dělostřelectvo“.
Podle UNHCR opustilo během několikadenní války v Jižní Osetii své domovy 158 tisíc lidí. Asi třetina z nich byli Osetinci, kteří odešli na sever, do ruské republiky Severní Osetie. Tito lidé se již za pomoci ruské armády a ministerstva pro výjimečné situace vrátili domů.
Druhou skupinou, která se také vrací, jsou lidé z gruzínských měst a obcí ležících kolem Jižní Osetie. Ti utekli před blížící se ruskou armádou. Třetí a nejvíce potřebnou skupinou jsou jihoosetinští Gruzínci, kteří prchali na jih, do gruzínského vnitrozemí. Zůstávají buď u svých příbuzných nebo v uprchlických táborech. Jeden z takových táborů je u gruzínského města Gori a žije v něm stále kolem dvou tisíc lidí.
Gruzínci z Jižní Osetie doplnili armádu čítající 150 tisíc uprchlíků ještě z gruzínsko-abchazského konfliktu. Ti od první poloviny 90. let žijí v ubytovnách a hotelích ve velkých gruzínských městech nebo odjeli do Ruska či dalších zemí. Někteří stále čekají, až se budou moci vrátit domů.
Většina gruzínských domů v Abcházii byla ale také vyrabována, srovnána se zemí nebo v nich bydlí Abcházci či Rusové. Abcházci jim nabídli, že se mohou vrátit, ale v takovém případě musejí nejprve požádat o abchazské či ruské pasy, protože gruzínské v Abcházii neplatí.
O autorovi| PETRA PROCHÁZKOVÁ, Autorka je spolupracovnicí LN
