Zákony a vyhlášky šité na míru určité lobby se u nás vydávají až podezřele často
Ombudsman Otakar Motejl vytáhl do boje proti ministerstvu vnitra - respektive proti vyhlášce, která od loňského léta nařizuje lidem instalovat v novostavbách hasicí přístroje a požární hlásiče. Vypadalo by to jako osamocená prkotina, nebýt Motejlova zdůvodnění: ministerstvo ve vyhlášce pod pláštíkem veřejného zájmu maskuje podporu konkrétních soukromých podnikatelů, v tomto případě výrobců hasičáků. Tady už zdaleka nejde jen o jednu protipožární vyhlášku. Ombudsman popsal jeden mohutný společenský, respektive protispolečenský trend: až podezřele často se u nás vydávají zákony a vyhlášky šité na míru určité profesní, nebo dokonce výrobní lobby.
Řidič tvrdej chleba má Noviny nejsou nafukovací, tak aspoň pár případů ze života řidiče. Od nového roku platí novela zákona, která České kanceláři pojistitelů dává právo nahlížet do registru vozidel a zjišťovat, jestli náhodou člověk nemá vrak, který zapomněl odhlásit. Takovému zapomnětlivci pojišťovna povinné ručení zpětně naúčtuje a dopočítá penále. Desetitisíce řidičů vyhání nové nařízení do mrazivých rán před dopravní inspektoráty. Pokud informaci o svém autě chtějí na papíře, zaplatí 50 korun za kus. Sankci, která se do poloviny února vyšplhá na 2500 korun, zaplatí hříšník do garančního fondu pojišťoven. Už ho nemusí chytit ve vraku za jízdy, přístroj má a to stačí. Jakpak se asi do úředních registrů aut dostane taková soukromá pojišťovna? Stojí její zaměstnanci taky ráno ve frontě?
Platí poplatky?
K povinné výbavě auta patří lékárnička a podle předpisů ji řidič musí každé dva roky měnit.
Pro většinu lidí může být 200 korun za nejlevnější lékárničku pakatel, výrobci ale uvažují v jiných číslech: dvoustovku vynásobí počtem aut v republice (jenom osobních vozů jsou 4,3 milionu) a výsledek podělí dvěma - to je roční obrat autolékárničkové branže. Lékárnička obsahuje roušky, obvazy, šátky, nůžky - to všechno se po dvou letech nepoužité vyhazuje. V normalizační Československé lidové armádě se obvazy měnily po deseti letech. Asi toho vojáci za Husáka vydrželi pětkrát víc než dnešní řidiči.
Řidič, který chce jezdit autem i v důchodu, musí jít na první povinnou lékařskou prohlídku už v šedesáti, pět let před nástupem do penze. Za 300 korun lékař řidiče pět minut jakoby prohlíží. Prohlídka vypadá asi tak, že se lékař řidiče zeptá, jestli je zdravý, a když řidič lékaři odpoví, že je zdravý, lékař se usnese, že řidič je zdravý.
Pak tu máme polygon v Mostě. Na tamním autodromu řidič, jemuž se nashromáždilo nebezpečně moc trestných bodů, projede kaluž, absolvuje takzvané školení a zaplatí 8330 korun. Za to mu provozovatel s certifikátem od ministerstva umaže tři trestné body. Zatím se odpustky pro celou republiku vydávají jenom v Mostě, v rámci decentralizace bude ale zřízeno třináct malých krajských monopolů. Obzvláště trapné je, že na uspokojení každého konkrétního podnikatelského záměru existuje nějaká konkrétní vznešená záminka: zvýšená bezpečnost na silnicích (a taky na sjezdovkách, pokud se zavedou povinné přilby), potřeba být přichystán na nebezpečí požáru, zavádění evropských standardů.
Žádná myšlenka není dost ušlechtilá, aby se na ní nedalo vydělat. Bez většího zájmu veřejnosti rozhodl před dvěma roky summit EU o zavádění takzvaně ekologických žárovek. Jsou spořivější, jen vyrábějí hnusné světlo a mají sedmkrát větší zaváděcí cenu než žárovky klasické. V Británii nedávno prasklo, že firma, která bude mít na výrobu spořivých žárovek faktický monopol, částečně patří jednomu bývalému labouristickému ministrovi. Starý lord se pochopitelně jenom snaží přispět do boje proti globálnímu oteplování.
Válí se to na ulici Jedním z neblahých trendů moderní doby jsou vklínovači - nikým nevolení zprostředkovatelé, kteří se vklíní mezi stát a občana a žijí z inkasování státem nařízených poplatků. Co to dělá s mnoha takzvaně prostými občany a jejich základní touhou po spravedlnosti, si většina vrcholných politiků asi ani nedokáže představit.
U občanských demokratů je zvykem stěžovat si na osud, že se musí ucházet o přízeň národa s tak levicovými sklony. Vzdorovat paroubkovskorathovské demagogii není snadné, to jim nikdo nebere. Taky jim ale přece nikdo nezakazuje sebrat na ulici takové rozpočtové neutrální téma, jakým je kapsování několika vybraných firem na úkor milionů voličů. Stačilo by umravnit partnery lobbistů ve vlastních řadách a na ministerstvech (dopravě i vnitru vládne ODS). Evropské předsednictví ani hledání modrých kořenů ještě žádného premiéra nevytrhlo.
***
Pro uspokojení každého konkrétního podnikatelského záměru existuje nějaká konkrétní vznešená záminka
O autorovi| Daniel Kaiser komentátor LN e-mail: daniel.kaiser@lidovky.cz
