DAVOS/PRAHA Zná jen oheň a mráz či světlo a tmu. Martin Koukal (31), lyžař ověnčený památným, již téměř šest let zaprášeným zlatem z mistrovství světa ve Val di Fiemme, se topí v těžké krizi.
Nikdy ve své kariéře nejezdil průměr. Buď se tenhle lehký, šikovný a důrazný lyžař na svých běžkách dotýkal stupňů vítězů, anebo se krčil v mrazivém smutku kdesi na chvostu startovního pole.
Momentálně prožívá onu smutnější kapitolu.
„I moje manželka mně občas říká, že s Kukínem nikdy nebudu v pohodě,“ směje se trenér Jan Baranyk, který Koukala do své péče přebral tradičně na začátku zimy. „Buď je nahoře, anebo úplně dole...“ Mimochodem, Baranyka postihla před sezonou embolie plic a lékaři mu zachránili život na poslední chvíli. „Nojo, nějak se nám ten vstup do sezony oběma nevyvedl,“ povídá dnes už rozverně.
Trénoval jsem na hraně Před prvními závody začal Koukala trápit natržený šikmý břišní sval, takže namísto ladění formy polehával v posteli. „Všechno souviselo se vším,“ vrací se k přípravě na sezonu. „Možná jsem i trochu zapomněl odpočívat. Trénink v létě jsem měl postavený na hraně. Když ale chcete v zimě uspět, musíte trénovat na doraz.“
Baranyk kýve hlavou. „Jeho organismus se asi trochu přetáhl. Všichni kluci z nároďáku přes léto nuceně pár dnů odpočívali, jen Kukín ne. Něco vám řeknu – trénovat umí každý hlupák, ale v pravou chvíli zařadit odpočinek, to je nesmírně důležitá věc.“
Koukal i po nedělním sprintu, v němž vypadl již v kvalifikaci, zůstává s reprezentací v Davosu a danou situaci bere s nadhledem: „Mám už svůj věk a podobných prudce kvalitních výsledků už jsem v životě zažil spoustu,“ usmívá se. Dobrá nálada ho provází možná i proto, že jeho organismus už je konečně zcela v pořádku.
„Doktor Koldovský potvrdil, že podle vyšetření krve i laktátů už nemá problém,“ raduje se Baranyk. „Teď půjde jen o to, dobře mu postavit trénink, aby na Tour vystoupil, jak se sluší a patří.“
I Koukal zaregistroval proměnu k lepšímu: „Jo, začíná to vypadat k světu. Na severu jsem projel cílem a mohl stejným monotónním tempem pokračovat dál. Teď už jen potřebuju zapracovat na síle.“
Baranyk tvrdí, že sprint v Davosu už jel Koukal dobře, ale ve stoupání ho nepodržely zesláblé ruce. A dodává, že do mistrovství světa zůstává ještě spousta času. „Uklidňuje mě fakt, že Kukín má z léta výtečný základ. Z něj může těžit.“
„Na mistrovství mě láká hlavně padesátka, a pak samozřejmě štafeta,“ říká Koukal jasně.
Lukáš Bauer potvrzuje, že Koukala český tým do štafety potřebuje: „Účast Martina ve štafetě je neoddiskutovatelná. A to neříkám proto, že je kamarád. Mrzí mě, že mu to nejezdí, ale vím, že natrénováno má. Kdo ví, možná mně už brzo začne důrazně klepat na záda...“
***
Letošní výsledky
Martina Koukala
Gällivare 15 km volně – 49.
Gällivare štafeta B – 15.
Kuusamo 15 km klasicky – 58.
La Clusaz 30 km volně – 48.
La Clusaz štafeta – 6.
Davos sprint – 48.
NEJVĚTŠÍ ÚSPĚCHY
Val di Fiemme MS 2003 –
zlato v závodě na 50 km volně.
Oberstdorf MS 2005 – bronz
ve sprintu dvojic (s Kožíškem)
Světový pohár – jedno druhé
a jedno třetí místo ve sprintu.
