Zvýšené duševní napětí pomáhá zvířatům rychleji zvládat nové dovednosti, zjistili biologové. Syslové žijí ve světě plném nebezpečí. Žijí ve velkých koloniích, které pro dravce a šelmy představují bohatě prostřený stůl. Pro malé hlodavce je tedy životně důležité, aby na jakékoli nebezpečí bleskově zareagovali a nejkratší cestou prchli do nory. Tuto dovednost se sysli musí naučit už ve věku čtyř týdnů, když je jejich matka odstaví a donutí je, aby si začali sami shánět něco k snědku.
Jaké ale vlastně podávají tito žáci „studijní výkony“ v situacích, kdy jde o život, se rozhodla ověřit bioložka Jill Mateová z University of Chicago. Její výzkum rozšiřuje i poznání o vlivu stresu na lidské učení.
Jill Mateová chovala sysly v laboratoři. Dravce na laboratorní kolonii nepouštěla, pouze ho imitovala. Hodila talíř frisbee tak, aby přelétl nad syslí „ubikací“ a zároveň přehrála z reproduktoru křik dravce. Iluze byla dokonalá a sysli před náhražkou dravce zděšeně prchali. Neměli to snadné. Vědci jim stavěli do cesty jednoduché bludiště. Když chtěla mláďata zmizet v bezpečí nory, musela se nejprve zdárně proplést labyrintem. Jill Mateová sledovala, jak rychle se malí sysli naučí najít nejkratší cestu do bezpečí. Zajímalo ji, jak úkol zvládají různě vystresovaná mláďata.
Aby měli vědci nad mírou stresu u syslů dokonalou kontrolu, podávali mláďatům během pokusu kortizol. Tento hormon se vylučuje při stresové zátěži a pomáhá organismu zvládnout náročné situace. Mateová tak mohla zvířatům stres přesně dávkovat.
Některá mláďata dostávala místo hormonu neúčinnou látku. Krví jim kolovalo malé množství vlastního stresového hormonu kortizolu. Jejich stav odpovídal klidu a pohodě. Další mláďata dostávala dávku hormonu odpovídající mírnému stresu. Další měla tělo zaplavené kortizolem a byla na tom stejně, jako kdyby byla silně vystresovaná. Nejlepších výsledků v učení dosahovala mláďata po malých dávkách kortizolu odpovídajících mírnému stresu. Správnou cestu bludištěm zvládala už při devátém pokusu. Mláďatům, kterým byl navozen silný stres, nestačilo na zvládnutí stejného úkolu ani třináct pokusů. Stejně „natvrdlí“ byli i malí sysli, které vědci ponechali úplně v klidu. Závěr je jednoznačný. Mírný stres pomáhá při učení.
Vědce zajímá, nakolik stres ovlivňuje paměť a učení u člověka. Výsledky dosavadního bádání nepřinesly jednoznačný závěr. Hlavní potíž spočívá v tom, že lidem nelze z etických důvodů podávat stresový hormon tak jako syslům.
Přesto jsou známy situace, kdy se hladiny kortizolu v lidském organismu dlouhodobě zvyšují. Dochází k tomu například při hormonální léčbě těhotných žen, kterým hrozí předčasný porod. Hormony léčebné kúry napomáhají vývoji plic plodu a snižují riziko, že bude mít dítě po předčasném porodu vážné dechové potíže.
„O tom, jaké následky má tato léčba na duševní schopnosti dětí, nevíme skoro nic,“ říká Jill Mateová. „Z pokusů na zvířatech nicméně vyplývá, že léčba může mít neblahý vliv na vývoj mozku u plodu.“ Stejně nepříznivé následky hrozí i při nenormálním snížení hladiny kortizolu v krvi. To se ukázalo u těhotných žen, které byly přímými svědky zhroucení věží newyorského Světového obchodního centra po teroristickém útoku z 11. září roku 2001.
U mnoha z nich se přestálý stres projevil psychickým onemocněním označovaným jako posttraumatický stresový syndrom. Tyto ženy měly ještě dva roky po tragické události v krvi průkazně méně kortizolu. Stejně tak měly snížené hladiny tohoto hormonu v krvi i jejich děti.
Co to znamená pro duševní vývoj dětí a jejich schopnost učit se, vědci zatím nevědí. Výsledky pokusů na syslech zveřejněné ve vědeckém časopise Neurobiology of Learning and Memory ale naznačují, že by i tyto děti mohly mít s učením potíže.
***
Vyděsila jsem syslího Einsteina, pánové
Sysli v laboratoři Jill Mateové nemají lehký život. Nejenom že je výzkumnice straší realistickými zvuky dravců a házením plastového létajícího talíře napodobuje útok ptáka. Její pokusná zvířata navíc dostávají různé dávky kortisolu, hormonu, který umožňuje simulovat rozdílnou úroveň stresu. Zlatá střední cesta / Výzkum ukázal, že mladí syslové se učí nejlépe ve stavu mírného stresu. Příliš vyděšení jedinci či mláďata ponechaná zcela v klidu mají v testech paměti horší výsledky. Syslí drobotina si své schopnosti cvičila v běžně prodávaném bludišti pro myši. „Trenažér“ imitující nepřehledný terén měl rozměry 48 x 25 x 5 cm. Jedna z pěticentimetrových děr byla místem, odkud mláďata startovala, druhá vedla přímo do bezpečného úkrytu.
