LONDÝN V polovině letošního května přijel David Cameron do městečka Leyland na severozápadě Anglie. V místním konferenčním centru se shromáždily tři stovky příznivců šéfa Konzervativní strany, aby vyslechly jeho projev. Když dozněl potlesk, vyzval je Cameron, aby se ho zeptali na cokoli. První otázka jedné dámy směřovala na Cameronovy plány na první den v úřadu britského premiéra. „Nejdřív si asi zjistím, kde jsou toalety,“ odpověděl Cameron a sklidil potlesk. Hned však dodal, že si jako hlavní úkoly vytkl úklid v politice a řešení hospodářské situace země.
Nacvičená schopnost chovat se uvolněně a žertem se vyhýbat vážným otázkám ukazují sebevědomí, kterým teď vůdce nejsilnější britské politické strany disponuje.
Dvaačtyřicetiletý Cameron se podle všeho příští rok v červnu stane britským premiérem. Jeho největší soupeř, současný premiér Gordon Brown, musí totiž nejpozději do června 2010 uspořádat parlamentní volby. Už od února 2008 přitom všechny průzkumy veřejného mínění ukazují, že konzervativci mají nad labouristy navrch. Podle některých průzkumů dokonce až o dvacet procentních bodů. Podle platných volebních pravidel by tak Konzervativní strana měla dosáhnout vítězství, které jí dovolí ukončit třináctiletou vládní éru Labouristické strany. Tajemství v hádankách Když vyhraje, stane se David Cameron nejmladším britským premiérem za posledních dvě stě let. Zatím však nezveřejnil mnoho ze svých plánů na ozdravení „rozbité britské ekonomiky“.
Jedním z chystaných kroků má být zrušení Dohledu nad finančními službami. Hlavním regulátorem finančních institucí se tím pádem stane centrální Bank of England. Jasný plán má Cameron i v měnové oblasti. Zatímco labouristé připouštějí, že by britskou libru mohlo v budoucnosti nahradit euro, Konzervativní strana to striktně odmítá.
Bývalý hlavní ekonom Mezinárodního měnového fondu Simon Johnson tvrdí, že Cameron musí předložit důvěryhodný hospodářský program. „Jeho ekonomická vize je tajemství zahalené v hádankách, což může být záměr,“ říká Johnson, který dnes pracuje v Petersonově institutu pro mezinárodní ekonomiku ve Washingtonu. Cameron podle něj kalkuluje s tím, že jasnější vizi ekonomického programu by mohli snadno napadnout labouristé.
Cameronův úspěch je navíc v nepřímé úměře ke stavu britské ekonomiky. V letech 1997 až 2008 vládli labouristé ve 43 po sobě jdoucích čtvrtletích ekonomického růstu. Až teprve s nástupem Gordona Browna do úřadu premiéra, v němž v červnu 2007 vystřídal Tonyho Blaira, se ekonomika dostala do problémů. Brown byl přitom v Blairových vládách ministrem financí. K jeho smůle se však do problémů dostala světová ekonomika, na což výrazně doplatila i Velká Británie. Rekordní růst z druhého čtvrtletí roku 2008 tak záhy vystřídal hospodářský propad, některé velké banky se ocitly na pokraji krachu. Rozpočet je v troskách Loni v říjnu vláda balíčkem v objemu 37 miliard liber zachraňovala finanční domy HBOS, Lloyds TSB a Royal Bank of Scotland. V lednu převzala kontrolu nad bankou RBS, kterou finanční krize zasáhla nejvíce. O dva měsíce později začala centrální banka odkupovat špatná aktiva a tím pumpovala do ekonomiky 175 miliard liber, aby zmírnila následky recese. Jenže ani tato opatření ve druhém letošním kvartále nezabránila propadu ekonomiky o 5,5 procenta.
Premiér Brown tak pro letošní fiskální rok, který končí v březnu 2010, počítá se schodkem v objemu 12,4 procenta hrubého domácího produktu. To je nejvyšší deficit mezi sedmi nejbohatšími zeměmi světa.
„Na to, že nevedeme válku, je naše finanční situace tragická. Hloubka recese je srovnatelná s jinými zeměmi, ale dopad na hospodaření státu je mnohem výraznější,“ tvrdí profesor Willem Buiter z London School of Economics a bývalý člen úrokové rady v Bank of England. A tak Cameron voličům na svých cestách po Anglii vypráví, že stát bude muset omezit své výdaje. „Škrtům se nelze vyhnout bez ohledu na to, kdo vyhraje. To nejhorší by bylo jít do voleb a předstírat, že není nutné omezovat výdaje, protože po volbách bude nutné k nim přistoupit. To pak budou v ulicích nepokoje,“ tvrdí Cameron. Šéf konzervativců zatím pouze slíbil, že neomezí výdaje na státem financované zdravotnictví, které jen letos spolkne dvacet procent z rozpočtu ve výši 671 miliard liber. Dosud však neřekl, kde hodlá škrtat.
Podle Robina Harrise, který v letech 1985 až 1988 řídil v konzervativní straně oddělení průzkumů, riskuje Cameron absencí uceleného ekonomického programu velké zmatky. „Dosud nikoho nepřipravil na tvrdé hádky (s opozicí), které teď musí přijít. Mám strach, že první rok vládnutí bude provázet obrovský chaos, který konzervativce zdiskredituje,“ říká Harris, který nyní pracuje pro Heritage Foundation ve Washingtonu.
Jen žádná Thatcherová Zatím poslední velkou ekonomickou doktrínu pro konzervativce připravila někdejší premiérka Margaret Thatcherová. Od její ideologie, která sociální výdaje nahrazovala důrazem na odpovědnost rodiny, bojovala za „malý stát“ a omezovala moc odborů, se však Cameron drží stranou. Jeho změna je v přijetí liberálních témat. Podpořil legalizaci partnerských svazků osob stejného pohlaví, obvinil bankéře z podílu na vzniku finanční krize a vyjádřil odhodlání bojovat proti globálním změnám klimatu.
V tom připomíná Tonyho Blaira, který se na začátku 90. let naopak jako labourista přiklonil k thatcherovským hodnotám a omezil vliv zastánců tvrdé linie ve své straně. Cameron zas prohlašuje, že jednou z jeho oblíbených desek je The Queen Is Dead od skupiny The Smiths, a podporu širších voličských skupin se snaží získávat mimo jiné i pravidelnými videoprojevy na internetu. Do práce jezdí na kole, dovolenou tráví u moře v západní Anglii, kde v loni pózoval fotografům v šortkách a v tričku s manželkou Samanthou po boku. Brown se naopak na dovolené ve východní Anglii nechal fotit v šedivém obleku a černých kalhotách.
Při naplňování ekonomického programu, ať už bude v detailech jakýkoli, se Cameron bude moci spolehnout na šéfa centrální banky Merwyna Kinga. „Objem deficitu je vpravdě mimořádný. Situace bude vyžadovat plán pro celé funkční období příštího parlamentu,“ prohlásil King už v červnu při slyšení před poslanci dolní komory britského parlamentu.
David Cameron se tak zřejmě nevyhne ani škrtům ve výdajích na zdravotnictví. „Nikdo nevěří, že zdravotnictví se úspory nedotknou. Když to konzervativci zkusí, budou muset dvacet procent výdajů škrtnout v jiných kapitolách,“ tvrdí Andrew Lilico, hlavní ekonom nevládní konzervativní instituce Policy Exchange.
