MADRID Španělé se úporně brání srovnání s momentálně nejproblémovějším členem eurozóny – Řeckem. A aby vzali investorům vítr z plachet, přispěchali včera se svou představou rozpočtové diety.
Jejím důsledkem mají být snížené platy úředníků, zmrazené důchody a zrušené porodné. Nová úsporná opatření mají pomoci výrazně snížit deficit státního rozpočtu Španělska. Země na Pyrenejském poloostrově patří mezi „kandidáty“ na rozsáhlé ekonomické problémy, které by – podobně jako v případě Řecka – mohly vyústit v debatu o dalším setrvání země v eurozóny
O co konkrétně jde? V příštích dvou letech chce vláda Josého Luise Rodrígueze Zapatera ušetřit dalších 15 miliard eur (zhruba 381,1 miliardy Kč). Plány zahrnují snížení mezd státním zaměstnancům o pět procent a pokles veřejných investic o šest miliard eur.
Nová opatření mají pomoci vládě srazit deficit státního rozpočtu v letošním roce na 9,3 procenta hrubého domácího produktu z loňských 11,2 procenta. Příští rok by měl deficit klesnout na šest procent a do roku 2013 se dostat na tři procenta HDP.
Španělsko se zoufale snaží zabránit srovnávání své situace s Řeckem. Země již oznámila úspory v objemu 50 miliard eur. Vláda rovněž jedná s odbory a podnikatelskými skupinami o reformě trhu práce. Španělsko má nejvyšší nezaměstnanost v eurozóně, která činí více než 20 procent.
Premiér Zapatero včera v parlamentu uvedl, že mzdy státním zaměstnancům se sníží od června o pět procent a v příštím roce se měnit nebudou. Země rovněž nebude automaticky zvyšovat penze o inflaci a zruší daňový odpočet 2500 eur pro rodiny s dětmi. Zapatero dodal, že jeho plat i mzdy dalších nejvyšších představitelů vlády se sníží o 15 procent.
Španělská ekonomika v loňském roce klesla o 3,6 procenta a mírný pokles se čeká i letos. V prvním čtvrtletí se ovšem vymanila z recese. Hrubý domácí produkt stoupl proti předchozímu čtvrtletí o 0,1 procenta. Ekonomové předpokládají, že růst Španělska bude v příštích letech slabý, a kvůli vysoké nezaměstnanosti, která se podepisuje na slabé spotřebitelské poptávce, výraznější oživení nečekají. Vysoká nezaměstnanost také přispívá k obrovskému deficitu, protože stát vynakládá vysoké částky na výplaty podpor v nezaměstnanosti.
