Pondělí 10. srpna 2020svátek má Vavřinec 17 °C přeháňky až bouřky Předplatné LN
Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Česká naděje proti borrelióze by mohla fungovat na dvou kontinentech. Chováme klíšťata s ‚rodokmenem‘, říká vědec

Klíště (ilustrační foto) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Klíště (ilustrační foto) | foto: Shutterstock

Praha/České Budějovice Jak se čeští vědci dostali k tomu, že jako jediní v Evropě zkoumali látku, z níž by mohla být vakcína proti nebezpečné lymeské borrelióze? „Třeba i tím, že máme klíšťata s rodokmenem,“ říká Radek Šíma z Parazitologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR v Českých Budějovicích.

Lidovky.cz: Bojíte se v přírodě klíšťat?
To ne, velký strach nemám, klíšťata jsou pro mě objektem profesionálního zájmu. Už devět let s nimi každodenně pracuji v laboratoři, takže jsem asi otrlejší. Tuhle jsem byl v lese a po návratu jich po mně lezlo deset. Vím však, že musím být opatrný, po návratu z přírody se dobře prohlédnout a přisátá klíšťata ihned vytáhnout.

Lidovky.cz: Váš výzkum byl nyní publikován v periodiku NPJ Vaccines, ale předtím podléhal přísnému utajení. Proč?
Spolupracujeme se společností Sanofi (má hlavní sídlo v Paříži, ale mezinárodní působení – pozn. red.) a ta nechtěla, aby se cokoli dozvěděla konkurence. Vývoj vakcín je složitý a nákladný, při jejich výrobě a prodeji pak jde o miliardy dolarů. Už jednou, v roce 1998, byla na trh ve Spojených státech uvedena vakcína proti lymeské borrelióze, u níž se však ukázalo, že má nepříjemné vedlejší účinky, a po čtyřech letech se přestala vyrábět. Teď by to mohlo vyjít a může to být komerčně velká věc.

Lidovky.cz: Proč si Sanofi vybrala pro spolupráci právě vás a vaše kolegy?
S výzkumem lymeské borreliózy máme hodně zkušeností. Podařilo se nám získat už dva granty od Grantové agentury ČR, které nám umožnily lépe pochopit postup nákazy. Například se dlouho tvrdilo, že borrelie (bakterie žijící v klíšťatech, které nemoc způsobují – pozn. red.) se na hostitele, tedy na zvíře či člověka, přenášejí ze slin klíštěte, které na něm saje. Avšak zjistili jsme, že tyto bakterie nepřecházejí ze slinných žláz, ale ze střeva přes jícen přímo do hostitele. Vypadá to třeba jako detail, ale jde o nečekaný poznatek, který může být užitečný při hledání obrany proti přenosu infekcí. 

Při jiném výzkumu jsme zase zjistili, že evropské borrelie se chovají jinak než americké. Publikace o těchto výzkumech zaujaly odbornou veřejnost. Navíc si v Parazitologickém ústavu držíme vlastní chov klíšťat. Jsou to jakási „klíšťata s rodokmenem“ – známe jejich původ, přesně víme, jakými borreliemi jsou nakažená. Právě proto nás Sanofi požádala, abychom jako jediní v Evropě vyzkoušeli jejich látku, zda může jako vakcína fungovat.

Nejčastější nemoci od klíšťat.

Lidovky.cz: A vy jste nabídku přijali.
Je to příležitost podílet se na něčem zajímavém a užitečném. Ale neprobíhalo to tak, že jsme souhlasili s nabídkou a bylo dohodnuto. Nejprve nám poslali zkumavky s různými látkami, jež už měli sami vyzkoušené, abychom je otestovali na našich klíšťatech a oni si ověřili, zda to umíme. Uměli jsme, takže výzkum u nás zaplatili.

Lidovky.cz: Jak úspěšná je vakcína, kterou jste pro Sanofi zkoumali?
Měla stoprocentní úspěšnost, ale musím zdůraznit, že při pokusech na myších – po očkování se žádná borreliózou nenakazila. Od myší je ovšem k dobré vakcíně pro lidi ještě pořád daleko. Vědci z americké divize Sanofi vytvořili vakcínu, která využívá jeden povrchový protein borrelie, který označujeme jako OspA. Společnost jej uměle vyrobila. Sám o sobě není nebezpečný. Když se injekčně vstříkne do těla myši, její imunitní systém jej rozpozná jako cizorodého vetřelce a vytvoří proti němu protilátky. Nu a pokud se pak do těla myši dostane skutečná borrelie, imunitní systém je už připraven a zničí ji.

Radek Šíma (*1978)

Radek Šíma z Parazitologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR v...

Parazitolog a molekulární biolog, věnuje se zejména problematice přenosu borelií na molekulární úrovni.

Studoval na Biologické fakultě Jihočeské univerzity, doktorát (Ph.D.) získal na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Plzni.

Působí v Parazitologickém ústavu Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích.

Problém je v tom, že první verze této vakcíny, vytvořené v USA, byla založena na typu OspA, který se vyskytuje především u klíšťat žijících v Americe. Vyzkoušeli jej na myších i na opicích a fungoval dobře. Jenže v Evropě dominují jiné borrelie, které mají jiný typ bílkoviny OspA. Takže v Sanofi navrhli jinou podobu této vakcíny. Je to vlastně speciální molekula, na níž jsou „nalepeny“ různé typy OspA. Vakcína by tedy měla být účinná v Americe i v Evropě.

Lidovky.cz: To jste tedy ověřili na myších. Kdy budou klinické pokusy s lidskými dobrovolníky?
O tom nerozhodují vědci, ale ekonomové. Z mého pohledu je látka velmi slibná, myslím, že jsme nikdy nebyli blíže k účinnému očkování proti borrelióze. Ale testy na lidských dobrovolnících jsou nesmírně drahé, dražší než celý dosavadní výzkum, stojí stamiliony dolarů. Společnost Sanofi si musí zvážit, jestli takové peníze opravdu vynaloží, odhadnout, zda by byl o očkování dostatečný zájem, aby se celý tento vývoj a pak i výroba vyplatily. Stává se, že když vývoj některého léku neslibuje dostatečný výnos, bývá zastaven.

Lidovky.cz: Jak by pokusy na lidských dobrovolnících vypadaly? Lidi přece nemůžete záměrně nakazit nějakou nemocí jako laboratorní zvířata.
Samozřejmě že ne. Zdraví dobrovolníci se při testech očkují, ale výzkumníci je pak nesmí záměrně infikovat, aby zjistili, jestli nákaze odolají. Klinické pokusy vakcín probíhají tak, že se u očkovaných lidí sleduje, zda se u nich vytvořily protilátky a zároveň jestli netrpí nežádoucími vedlejšími příznaky. Současně výzkumníci sledují, zda se pokusné osoby nenakazí při běžném pobytu v přírodě. Takové testy mohou trvat několik let.

Lidovky.cz: Je už známé, zda by – v případě, že by se uskutečnily úspěšné testy s lidskými dobrovolníky – mohla jedna očkovací dávka stačit na dlouhodobou ochranu lidí?
Protein OspA je poměrně stabilní, příliš se nemění, takže by jedno očkování mohlo vydržet na nějakou dobu. Ale zatím to potvrzeno nemáme.

Biolog Komárek: Jsme účastníky největšího sociologického experimentu všech dob

Biolog, filozof a autor dvou desítek odborných knih a tří románů Stanislav... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Měsíce trvající pandemie nám převrátila životy naruby. Známý biolog, filozof a autor dvou desítek odborných knih a tří...

Brzy dospěju do bodu, kdy si účet na Facebooku zruším, říká Lucie Výborná

Lucie Výborná | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium „Je to hra. Hra, která by měla být přínosná, užitečná, inspirativní,“ říká o své práci moderátorka Českého rozhlasu...

Proč koronavirus už téměř nezabíjí. Vytratí se, nebo se vrátí ještě silnější?

Zdravotník odebírá vzorky pro testování na covid-19 v indické Kalkatě. (23.... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Koronavirus je záhadný. Nečitelný. I když ho zkoumají ti nejchytřejší lidé, pořád o něm víme málo. Chová se jinak. Je...

Golfová noha: Příběh Elišky, která se s ortopedickou vadou bude potýkat celý život
Golfová noha: Příběh Elišky, která se s ortopedickou vadou bude potýkat celý život

Ročně se v Česku narodí až 200 dětí s ortopedickou vadou nazývanou golfová noha. Jedná se o vrozenou vadu, kterou lékaři většinou odhalí už v...