Je extrémně vzácný a na Medníku u zlatého naleziště kvete brzy zjara. Podívejte se na kandík psí zub |
Kandík je v České republice velmi vzácný, roste pouze právě na úbočí Medníku. Obec Hradištko, do jejíhož katastru vrch a okolí spadá, má rostlinu dokonce ve svém znaku. Některé místní obyvatele proto intenzivní těžba rozhořčila.
„Na Medníku se začalo s masivním kácením a celé místo, kde kandík akorát začal pučet, je rozorané a zničené,“ řekla serveru Lidovky.cz s odkazem na nešťastné načasování prací Věra Thomsonová z obce Pikovice, která s Medníkem sousedí.
„Akorát to tam vykáceli a lokalitu pěkně zvalchovali. Neuvěřitelné,“ reagoval také čtenář Petr K. (celé jméno má redakce k dispozici). Na konstrukci tabule naučné stezky u pokácených stromů pak dokonce někdo připnul na zeleném papíře napsanou emotivní báseň o pohřbených výhoncích „podivuhodné květiny“.
Na místo se šel podívat i autor článku, skutečně tam pracoval moderní lesní stroj, který během chvilky strom porazí, odstraní větve a rovnou nařeže na menší klády. Les zároveň protínají bahnité koleje vyježděné těžkou technikou.
Práce sice probíhají na území Národní přírodní památky Medník, jak se rezervace oficiálně nazývá, ale ne přímo v bučinách, kde ohrožená a zákonem chráněná květina v tomto období roste. Nicméně lesáci kácí velmi blízko těchto bučin a pořezané kmeny ležely u míst, kde se kandík vyskytuje, na což redakci upozornili i místní lidé. Navíc to potvrdila i mluvčí Agentura ochrany přírody a krajiny Karolína Šulová.
Záhadná stavba v lesích či štola s archivem K. H. Franka. Podívejte se na bývalé esesácké cvičiště poblíž Prahy |
„Kolegové z regionálního pracoviště nyní zjistili, že část dřeva je složena na stezce na hranici s bučinou s kandíky, a vyzvali správce lesa, aby dřevo odvezl tak, aby rostliny nepoškodil,“ uvedla Šulová pro Lidovky.cz.
Později se také na naučné stezce nad místem kácení nově objevily papíry v plastových kancelářských deskách s upozorněním na lesní práce: „POZOR, probíhá těžba kůrovcové hmoty. Těžba probíhá mimo výskyt kandíku,“ stojí na nich.
Strahovský boj s kůrovcem
Správcem lesa jsou podle Šulové Klášterní lesy Strahov, což je firma premonstrátů ze Strahovského kláštera. Není bez zajímavosti, že premonstráti vlastnili v Hradištku a okolí před rokem 1945 rozsáhlé majetky a od 90. let se pak o ně s obcí dlouhé roky soudili. Jeden čas se dokonce objevily zprávy, že obci kvůli vracení majetků hrozí zánik.
Vraťme se ale k aktuální těžbě dřeva. Za ní je podle Karolíny Šulové boj s kůrovcem. Mluvčí vysvětlila, že zhruba před měsícem Klášterní lesy Strahov požádaly o povolení vykácet kůrovcem napadené smrky.
„Kvůli tomu, aby se kůrovec nešířil do okolních hospodářských lesů, AOPK jejich kácení ve vymezených porostech povolila, zároveň stanovila přísné podmínky – na kácených plochách se ponechají listnáče, jedle a borovice, které představují potenciál pro to, aby se les obnovoval přirozeně,“ vysvětlila mluvčí.
Část vykáceného dřeva se také podle ní nechá na místě, aby po zetlení poskytovalo vhodné podmínky pro houby a bezobratlé živočichy. „Odvoz dřeva bude probíhat za vhodných podmínek tak, aby se nenarušoval povrch půdy a byliny a nevytvářely rýhy,“ upřesnila Šulová.
Smrk je tu navíc
Mluvčí dále vysvětlila, že Národní přírodní památka Medník není tak rozlehlá a leží v komplexu hospodářských lesů. „Byla zřízena především k ochraně přirozených lesních společenstev, která se v místech, kde byl počátkem 20. století vysázen smrk, nevyskytují. Smrk tu je jaksi navíc,“ uvedla Šulová.
Plán péče o toto území proto podle mluvčí počítá s tím, že se smrky budou postupně kácet a nahrazovat smíšeným lesem. V něm je mimo jiné více světla, což vyhovuje nejrůznějším druhům bylin, například právě kandíku.
Národní přírodní památka Medník leží jižně od Prahy v Posázaví, což je oblíbená výletní lokalita, a existuje už od roku 1933. Od 60. let minulého století tam vede naučná stezka. Ve středověku se v lokalitě také dobývalo zlato, pozůstatky po těžbě jsou v lese znatelné do dneška – je pokrytý velkým množstvím různě hlubokých jam.