„Průběh počasí letošního a předchozího roku nám jako lesníkům dává šanci. Přispívá k tomu i zvýšení ceny dřeva a vyšší odbyt dříví. Jestliže budeme schopní dodržovat zásady obranných opatření, mohli bychom i v důsledku průběhu počasí omezit objem napadeného kůrovcového dříví,“ uvedl pro Lidovky.cz Petr Zahradník z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti.
Zdravý les prozradí ptáci i komáři. Sám nám ukáže cestu, jak chce být pěstován, říká odborník |
Malý brouček, který už několik sezon devastuje české lesy, se letos vyrojil neobvykle pozdě. K intenzivnímu rojení začalo docházet až nyní v červnu. V nižších a částečně středních polohách došlo ke krátkému rojení už počátkem května, to ale pozitivní trend nijak nenarušilo.
  |
„V mnoha případech samci vytvořili snubní komůrky, avšak samičky nestihly za účelem páření nalézt samce. K tomu došlo teprve před několika dny, po oteplení, takže nyní jsou na napadených stromech většinou pouze krátké matečné chodby s vykladenými vajíčky,“ líčí Zahradník.
To vše znamená, že letos by mohlo dojít jen ke dvěma rojením obávaného škůdce. V posledních letech přitom docházelo ke třem, v roce 2018 proběhlo částečně i rojení čtvrté. Loni naopak byla pouhá dvě.
Deštivé a chladné jaro přineslo i další pozitiva. Sucho se aktuálně vyskytuje na třech procentech území. A hrozivě nevyhlížejí ani mapy, které ukazují prognózu sucha na dva a šest měsíců.
Na salát za deset korun můžeme zapomenout, ceny zeleniny musí určitě růst, varuje šéf Zelinářské unie |
Zpoždění několika týdnů ale nabrala vegetace. U jarních druhů ovoce je to o dva až tři týdny, později se začínají sklízet ředkvičky, košťáloviny nebo hrášek. Krátkodobý přebytek bude mít vliv na pokles cen u těchto druhů, obecně ale cena zeleniny poroste.
Důvodem není ani tak chladné jarní počasí jako spíš stoupající náklady na pracovní sílu. Záleží také na tom, jaké bylo počasí v zemích, odkud se k nám dováží. „Můžeme zapomenout na to, že se bude cena za salát pohybovat kolem deseti korun. To už je minulost,“ říká předseda Zelinářské unie Petr Hanka.
Pod průměrem letos skončily teploty v březnu, dubnu i květnu. Chladnější jaro než to letošní bylo naposledy v roce 1987. Od roku 1961 bylo šesté nejchladnější. Co se srážek týče, bylo jaro normální – březen na srážky chudý, duben normální a květen hodně deštivý.
A právě kvůli chladu je také opožděná vegetace. „U jarních druhů ovoce a zeleniny jde o zpoždění o dva až tři týdny. Zatím nemáme signály, že by došlo ke snížení nebo poškození porostů, takže by se zpoždění nemělo projevit na výnosech,“ uvedl pro Lidovky.cz mluvčí Zemědělského svazu Vladimír Pícha. U druhů, které se sklízejí později, se dá těžko předpovídat, podle Píchy umí příroda dělat zázraky a zpoždění rychle dohnat. A platí to podle něj i u vinné révy.
Jahodové plantáže zdražily. Samosběr letos startuje kvůli chladnému jaru později |
„Horší situace je u jarních plodin, protože došlo k posunutí agrotechnických termínů a mnoho jařin se selo pozdě, nebo dokonce vůbec,“ dodává Pícha s tím, že zřejmě dojde k posunutí termínu sklizně, nedá se však odhadnout, zda i ke snížení výnosů.
Pozdější sklizeň se ale zřejmě projeví v celkových výsledcích u pěstitelů brambor. „Výnosy jsou sice odhadovány na běžné výši, ale z ekonomického hlediska je důležité zachytit nástup sezony, kdy jsou ceny nejvyšší a postupně klesají,“ říká Pícha.
Díky chladu začaly rostliny později kvést, a minimalizovalo se tak riziko jejich vymrznutí. Platí to zejména u ovoce a vinné révy. Naopak zima příliš nepřála opylovačům, takže nestihly „odbavit“ všechny květy.
„Oproti letům 2015 až 2019, kdy hovoříme o pětisetletém suchu, byla loňská sezona považována za výkyv z nastoleného trendu. Letošní jaro nám ukazuje, že se nejednalo o výjimku. Pro letní a podzimní úrodu bude ovšem klíčové především počasí v červenci a srpnu, kdy aspoň při sklizni nesmí tolik pršet jako loni,“ uvádí obchodní ředitel společnosti Agdata a akreditovaný konzultant ministerstva zemědělství Lukáš Musil.
Letošní jaro přineslo zkázu pro některé ptačí rodiny. Kvůli počasí uhynuly tisíce mláďat některých druhů. Ptáčata hynula především kvůli nedostatku potravy. nejvíc se to týkalo jiřiček nebo sýkor. Načas si kvůli počasí dali také tažní ptáci. Později do Česka zavítaly například vlaštovky.
Je šance kalamitu zlomit
Klíčové teď bude léto. Aktuální předpovědi naznačují, že červenec by měl být teplotně normální, srpen o něco teplejší. Zdá se také, že léto bude spíš sušší.
Vědci se zaměří na využití modřínu k obnově holin po kůrovci |
Co se kůrovce týče, nevypadá to, že by nynější dobré zprávy měly pozbýt platnosti. Extrémně teplé léto by sice mohlo urychlit vývoj lýkožrouta, a kdyby pak následoval teplý začátek podzimu, mohlo by částečně dojít i k třetímu rojení. Podle Zahradníka je to však s ohledem na současný průběh málo pravděpodobné. „Pravděpodobně by se tak stalo u části jedinců, kteří nalétli na stromy počátkem května během krátkého teplého období,“ vysvětluje. Toto pokolení by se pak podílelo až na jarním rojení. Na intenzitu rojení každé generace má vliv několik faktorů. Nejvýznamnější je teplota, která ho urychluje.
Loni se objem kůrovcové těžby zvýšil jen nepatrně oproti předchozímu roku. Letošní rok by mohl být podle Zahradníka ještě příznivější. „V kombinaci s aktivním přístupem lesníků je zde šance nárůst kůrovcové kalamity zlomit,“ líčí odborník. Kdy se ale Česko s broukem vypořádá úplně, je podle něj otázka, na niž není možné odpovědět. Když ale budou lesníci aktivně stromy chránit a pomůže i počasí, pak by bylo možné kalamitu potlačit v průběhu dvou až tří let.
