Právě začala praktická část tamní poslední letošní motoškoly. Čtyřicet účastníků má za sebou dvouhodinový teoretický blok a nyní je čeká jízda po okruhu.
„Na tu se samozřejmě všichni těší. Teorie je ale nezbytná. Zjišťujeme, že mnoho lidí neví, jaké má zvolit pneumatiky či jak pevně má utáhnout řetěz. To jsou všechno věci, které je můžou uchránit od pádu,“ říká nejstarší z trojice instruktorů Jiří Trčka.
I ten se už převlékl do kombinézy a na trať vyráží se svou skupinou nejpomalejších účastníků kurzu. Skupinky jsou celkem tři. Rychlá, střední a pomalá. Účastníci se do nich hlásí sami, podle toho, jak se cítí. V přestávkách si jezdce rozřadí sami instruktoři.
Od startu uběhly necelé čtyři minuty a rychlá skupina už opět bzučí okolo hlavní tribuny. Na cílové rovině se Šiler otáčí za sebe a ukazuje prvním dvěma jezdcům, aby se zařadili na konec a na svoje místo pustili novou dvojici. „Každý musí přímo za mnou. Jedině tak se mu můžu věnovat a něco ho naučit,“ vysvětluje Šiler.
Po půlhodině kroužení se všechny skupiny zastavují u paddocku. Motorkáři živě probírají první odjetá kola. „V zatáčkách jsem trochu vylétával, ale jinak dobrý,“ popisuje svoje pocity Ivan Simajdl z Prahy. Na motoškole je podruhé. Poprvé tu byl už po ujetí první tisícovky kilometrů. „To jsem jen koukal, naučil jsem se líp brzdit, projíždět zatáčky a vůbec lépe ovládat motorku. Nyní spíš jen procvičuju,“ říká Simajdl, ukázkový příklad účastníka kurzu. Třicátník, který má motorku už několik let a na okruh se jezdí zdokonalovat či vyřádit.
Kurz jako dárek od rodiny, která se o motorkáře bojí Problém je, že v Brně chybí mladí okolo 20 let – nejproblémovější skupina za řídítky. „Těch je tu opravdu málo. A když tu jsou, tak to jsou ty největší střelci. Všechno znají a z okruhu potom odcházejí úplně roztřesený,“ říká Šiler.
Ten si dá ještě jednu půlhodinku na čele své rychlé skupiny a poté zavelí k volné jízdě – odměně pro jezdce. Všichni jedou naráz a rychle, co jim motorka dovolí. Instruktoři projíždějí mezi jezdci a upozorňují na zjevné chyby. U některých je pozdě. Špatně načasovaná brzda, a motorka letí z dráhy. Na okruhu je výsledkem potlučený výfuk a odřenina na lokti. Na silnici v zatáčce téměř jistá smrt.
I proto dostala řada účastníků kurz jako dárek od svých přítelkyň. „Tenhle kurz jsem příteli dala jako dárek k Vánocům. Já se o něj totiž hrozně bojím, když jezdí po silnici. Chtěla jsem, aby se něčemu přiučil,“ říká Kateřina Hanusková z Dětmarovic u Ostravy.
Kurz za 3500 korun je mezi motorkáři vůbec velmi oblíbeným dárkem. Většina zpovídaných je tu jen kvůli štědrosti svých blízkých. A většina z nich by po několika kolech na okruhu neměnila. „Mám tu dva kámoše. Oba jezdí na motorce 15 let a od té doby, co poznali okruh, už nikde jinde jezdit nechtějí,“ tvrdí Dominika Štolová z Kolína.
