Ekonomické obory se dnes u nás dají studovat na více než čtyřiceti vysokých školách - veřejných i soukromých. Pro mladé lidi, kteří uvažují o studiu ekonomických věd, je to dobrá zpráva. Znamená to, že si snadno najdou školu blízko svého bydliště a že také mají vysokou šanci, že budou na školu přijati. Navíc ani vysoký počet ekonomů a manažerů, kteří každoročně opouštějí brány svých alma mater, nezpůsobuje vysokou nezaměstnanost v těchto profesích. Naopak, většina absolventů ekonomických oborů si práci najde docela snadno.
Šance na přijetí je na mnohých ekonomických fakultách vyšší než padesát procent. Výjimkou jsou Národohospodářská fakulta Vysoké školy ekonomické v Praze, kde v loňském roce přijali pouze čtvrtinu z těch, kteří se dostavili k přijímacím zkouškám, a Fakulta podnikatelská Vysokého učení technického v Brně, kam se dostal každý třetí uchazeč.
Školné 30 tisíc za semestr U soukromých vysokých škol je úspěšnost při přijetí dokonce víc než 80 procent. Jsou mezi nimi i školy, které berou všechny uchazeče, kteří se daný rok přihlásí. Školné se pohybuje kolem 30 tisíc korun za semestr. Přijímací zkoušky se na veřejných vysokých školách dělají nejčastěji z matematiky a cizího jazyka. Zatím tři ekonomické fakulty - na VŠE v Praze, Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně a Vysoké škole Báňské v Ostravě - nahradily klasické přijímací zkoušky Národními srovnávacími zkouškami, které pořádá společnost Scio.
Na ekonomických vysokých školách je nejčastěji nabízen obor ekonomika a management, výběr je ale bohatý i pro ty, kteří chtějí studovat finance nebo veřejnou správu. Všechny školy nabízejí jak magisterské, tak bakalářské studium.
Ačkoli by se mohlo zdát, že počet škol i oborů, které je na nich možné studovat, je už dnes obrovský, školy i nadále otevírají nové studijní programy.
Studium v angličtině Například na Ekonomické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích je pro uchazeče nově připraven bakalářský obor Ekonomická informatika a navazující magisterský obor Management of Regional Development (Management regionálního rozvoje), který je vyučován v angličtině. Pražská Vysoká škola ekonomická v současnosti usiluje o akreditaci tří nových studijních oborů. Zda se opravdu otevřou, rozhodne akreditační komise v nejbližších dnech.
Vysoká škola hotelová v Praze 8 chce od září začít vyučovat obor Management dopravních služeb.
„Chtěli bychom naši školu profilovat jako vysokou školu služeb, protože všechny naše aktivity směřují k výchově odborníků, kteří se mohou nejlépe uplatnit právě ve službách - v hotelových a gastronomických podnicích, v cestovních kancelářích a v odvětví cestovního ruchu obecně, ve využití volného času a v mediálních komunikacích. Dopravní služby zcela logicky propojují celý tento řetězec služeb, a proto považujeme za prospěšné takto zaměřené studium také nabídnout,“ říká rektor školy Štěpán Müller. Akreditační komise bude o povolení vyučovat tento obor rozhodovat nejpozději v dubnu.
Podnikání v cestovním ruchu, hotelnictví a gastronomii se vyučuje především na soukromých vysokých školách. Nicméně i na Obchodně podnikatelské fakultě Slezské univerzity v Opavě otevřou v příštím akademickém roce obor Lázeňství a turismus, jehož absolventi se mohou uplatnit v managementech lázní nebo v cestovních kancelářích.
Soukromá vysoká škola ekonomických studí v Praze jako jediná u nás vyučuje bakalářský obor s názvem Bezpečnost a ochrana organizace. Jeho absolventi se mají stát experty na ochranu společenských a výrobních procesů před bezpečnostními riziky. Budou umět řídit speciální týmy řešící mimořádné situace v podnicích s rizikovou výrobou, v bankovních domech, pojišťovnách, bezpečnostních auditorských firmách či ve složkách integrovaného záchranného systému.
Podle posledních průzkumů se nástupní plat absolventa ekonomie blíží k 24 tisícům korunám.
O autorovi| Andrea Kábelová, redaktorka LN
