Ředitele památníku Jan Munk slíbil, že se hřbitov pokusí opravit do Terezínské tryzny, která se zde koná v neděli. Opravy se proto dočkala přední část hřbitova, kde proběhne hlavní část tryzny. Zbylé hroby chce památník opravit co nejdříve, celý hřbitov bude v pořádku nejspíše až po letních prázdninách. Ministerstvo kultury tento týden také rozhodlo, že mu poskytne peníze na ostrahu památek a instalaci kamerového systému. Munk doufá, že kamery budou hroby i další místa, která mohou lákat zloděje, hlídat do konce letošního roku. V současnosti hřbitov střeží bezpečnostní agentura.
Policisté na konci dubna zadrželi devětadvacetiletého muže, který má krádež údajně na svědomí. Pátrají i po dalších hmožných spolupachatelích. Zloději památníku způsobili škodu 2,5 milionu korun, v případě odsouzení jim hrozí až osm let vězení.
Na Národní hřbitov byla po skončení druhé světové války uložena do 2380
hrobů těla popravených z masových hrobů v terezínské Malé pevnosti, kde byla věznice gestapa. Také zde leží lidé, kteří ke konci války zemřeli v terezínském ghettu a litoměřickém koncentračním táboře. Šlo o největší zařízení svého druhu v protektorátu Čechy a Morava, během války jimi prošlo
zhruba 200.000 lidí z celé Evropy. Jen zhruba třetina z nich se dočkala
konce války. Část vězňů zemřela v Terezíně, další ve vyhlazovacích
táborech. Památník v Terezíně vznikl v květnu 1947, tehdy se jmenoval
Památník národního utrpení. První expozice byla otevřena v roce 1949.
Policisté na konci dubna zadrželi devětadvacetiletého muže, který má krádež údajně na svědomí. Pátrají i po dalších hmožných spolupachatelích. Zloději památníku způsobili škodu 2,5 milionu korun, v případě odsouzení jim hrozí až osm let vězení.
Na Národní hřbitov byla po skončení druhé světové války uložena do 2380
hrobů těla popravených z masových hrobů v terezínské Malé pevnosti, kde byla věznice gestapa. Také zde leží lidé, kteří ke konci války zemřeli v terezínském ghettu a litoměřickém koncentračním táboře. Šlo o největší zařízení svého druhu v protektorátu Čechy a Morava, během války jimi prošlo
zhruba 200.000 lidí z celé Evropy. Jen zhruba třetina z nich se dočkala
konce války. Část vězňů zemřela v Terezíně, další ve vyhlazovacích
táborech. Památník v Terezíně vznikl v květnu 1947, tehdy se jmenoval
Památník národního utrpení. První expozice byla otevřena v roce 1949.
