Co jen z tebe bude?! - láteří často rodiče a další příbuzní nad dítětem, kterému se nedaří nebo které zlobí. Tisíce rodin si však v těchto dnech kladou stejnou otázku zcela vážně. Řeší, na jakou střední školu pošlou své dítě studovat. Do konce února, kdy se odevzdávají přihlášky na střední školy, se deváťáci musejí rozhodnout, jak se svým profesním životem naloží dál. Páťáci a sedmáci mohou zkusit štěstí a přihlásit se na víceleté gymnázium, které je má připravit ke studiu na vysoké škole.
Zbývá tak už jen několik týdnů na to, aby se žáci rozhodli, zda se hned od září začnou připravovat na své příští povolání na učňovské či střední odborné škole, nebo budou pokračovat ve vzdělávání několik dalších let na gymnáziích a pak se budou ucházet o studium na vysokých školách.
Gymnázia přijímají jen polovinu přihlášených Rozhodování o tom, jakou školu vybrat, může být významně ovlivněno i tím, jaké jsou šance k přijetí, z čeho a zda vůbec se dělají přijímačky. V situaci, kdy si každé dítě v prvním kole může podat přihlášku pouze na jednu školu, je odhad šancí velmi významným faktorem.
Pro páťáky a sedmáky, kteří se o přijetí na gymnázium mohou, ale nemusejí pokusit, případný neúspěch není tak zlomový jako pro deváťáky. Ti musí na jednu misku vah klást zájmy a touhy, na druhou pak své reálné šance, zda se na vysněnou školu dostanou.
Pravá zkouška nervů čeká zejména žáky, kteří se hlásí na gymnázia. Ta už tradičně hlásí, že zhruba každý druhý uchazeč se na studia nedostane. Největší nával přitom bývá u přijímaček na víceletá gymnázia, tedy u zkoušek, které čekají letošní na které je těžké se dostat, ale jsou i takové, kde lze už předem počítat s úspěchem. Tyto školy nabízejí tolik žádanou zkoušku dospělosti a zároveň má jejich absolvent v kapse i nějaké to „řemeslo“. Nejžádanější jsou přitom zdravotní školy, obchodní akademie a hotelové školy.
Zájem či nezájem o tyto vzdělávací instituce se řídí tím, jaké šance na uplatnění mají absolventi. Na střední školy s maturitou nastoupilo v tomto školním roce necelých 92 tisíc studentů.
Lycea zvyšují šanci na VŠ Stále oblíbenější jsou také lycea, tedy školy, které nabízejí jak všeobecné vzdělání, tak odborné předměty. Statistiky udávají, že na nich v letošním školním roce studují čtyři procenta ze všech mladistvých na středních odborných sedmáky a páťáky. Loni na ně bylo přijato 11,7 tisíce jedenáctiletých a třináctiletých dětí. První ročník čtyřletých gymnázií začalo v září 2007 studovat necelých 16 tisíc teenagerů.
Většina deváťáků jde na maturitní obory Příznivější situace je - co do šancí na přijetí - u středních odborných škol s maturitou. I zde jsou sice školy, školách s maturitou (SOŠ). V naprosté většině bývají lycea součástí maturitních SOŠ. Zatímco na těchto odborných školách je poměr odborných a všeobecných předmětů vyrovnaný, na lyceích bývá počet hodin všeobecných předmětů dvojnásobný oproti odborným. Absolventi těchto škol mají oproti svým kolegům ze SOŠ větší naději, že se dostanou na vysokou školu.
Zájem o studium středních škol bez maturity a učilišť je už několik let velice nízký. Obory, kde studium končí získáním výučního listu, začalo v tomto školním roce navštěvovat 41 tisíc učňů. Jejich počet každoročně klesá o stovky až tisíce a tak tomu bude patrně i nadále. Ministerstvo školství odhaduje, že v letošním roce ubude v každém kraji na tomto typu škol asi čtyři sta i více žáků.
Každopádně mají nyní děti a jejich rodiče před sebou nesnadný úkol. Vybrat takovou školu, na které se dítě nebude trápit - ať už nudou, nebo naopak vysokými nároky. Rodiče by měli být v tomto období svým dětem skutečnými oporami. Měli by se zajímat o to, co jejich děti láká, po čem touží.
Zapomenout by rodiče měli zejména na své nenaplněné ambice, které často promítají do svých dětí, jež pak ženou na studia, o něž děti vůbec nestojí.
***
Důležitá data 29. únor 2008 poslední termín pro odevzdání přihlášky ve škole 21. duben 2008 termín konání 1. kola přijímacího řízení Testy na SŠ v LN Dnes Obecné studijní předpoklady pro 9. třídy Zítra Matematika pro 9. třídy Středa Český jazyk pro 9. třídy Čtvrtek Obecné studijní předpoklady pro 5. třídy
O autorovi| Andrea Kábelová, redaktorka LN
