KRNOV Obyvatelé Nových Heřminov, jejichž domovy mají skončit pod vodou nové přehrady, dostali první oficiální příležitost nového bydlení. V nedalekém Krnově oprášili svoji deset let starou nabídku.
Podle vedení města by si mohli obyvatelé z částečně zatopené vesnice zvolit jako příští místo pro život právě Krnov, který nová nádrž pomůže ochránit před vodou. „Uvědomujeme si, že obyvatelé Nových Heřminov přinesou určitou oběť. Půjde o velký zásah do jejich života, není to jednoduchá záležitost,“ míní krnovský místostarosta Bedřich Marek (KDU-ČSL). Krnovští jim chtějí dát na městské pozemky slevu. „Tím, že lidé v Nových Heřminovech ztratí svůj domov, dají šanci vzniknout přehradě, která zvýší výrazným způsobem ochranu města proti povodním. A Krnov, jako největší město v mikroregionu, má určitou spoluzodpovědnost,“ tvrdí Marek.
Obyvatelé Heřminov mají šanci najít nové bydlení v okolí krnovské Ježnické ulice v blízkosti výpadovky na Město Albrechtice. Asi šestnáct kilometrů od současného bydliště. Krnov u Ježnické ulice plánuje zóny, kde by mělo vyrůst čtyřiaosmdesát rodinných domů. Nedalekých pět desítek parcel je už téměř vykoupeno, ale i tam by se podle Marka ještě pár míst dalo pro Heřminovské najít.
O konkrétních částkách, které by nově příchozím krnovští případně odpustili, však vedení města mluvit nechce. „To je plně v pravomoci zastupitelstva,“ vzkazují. Krnovští nabízeli pozemky už v roce 1998 za velmi výhodných podmínek. Zatím se však žádný z těch, kteří mají být v Nových Heřminovech zatopeni, o možnost nového bydlení nezajímal.
Důvod je ale jasný: Donedávna nebylo zřejmé, kolik a kterých domů má vlastně padnout. Varianta takzvané velké přehrady počítala se zatopením 87 obytných domů. Menší varianta, pro kterou se letos v dubnu rozhodla vláda, počítá se zatopením osmnácti obytných budov. Dalších osm domů by se mělo zbourat kvůli nové silnici.
Zatím není rozhodnuto ani to, zda přehrada bude vůbec stát. V Nových Heřminovech vzniklo občanské sdružení s názvem Obava, které chce stavbě vodního díla na řece Opavě zabránit. Jeden z členů sdružení Oliver Rotík nevěří, že by lidé v Nových Heřminovech nabídku Krnovských ve větším počtu využili. „Od Krnova jde sice o šlechetnou nabídku, ale ani mně, ani nikomu ze sousedů se do Krnova moc nechce,“ řekl včera Rotík. Jednak nikdo přesně neví, co ona nabídka na nižší cenu pozemku vlastně znamená, navíc se prý nikomu nechce do satelitních městeček, kde domky stojí jeden vedle druhého. „Domy v Nových Heřminovech jsou částečně samoty a polosamoty. Lidé mají své louky, zahrady i zvířata jako králíky nebo slepice. Se sousedy jsme se bavili, že pokud nakonec přehradu přece jen postaví a nás zatopí, budeme hledat něco podobného jako máme nyní,“ míní Rotík.
Krnovští radní jsou společně s kolegy z Opavy nejhlasitějšími zastánci stavby přehrady. Snahy vystupňovaly povodně v roce 1997. Vloni řekám Opavě a Opavici chyběl jediný metr do stavu v roce 1997, kdy se voda rozlila po městě. Několikadenní mohutný déšť naštěstí loni včas ustal. Že lidé v okolí řek nejsou před velkou vodou stále dostatečně chránění, připouští i ministr životního prostředí Martin Bursík. „Vidíme vodní nádrže jako problémové, ale tohle je ojedinělý případ. Povodeň tady může vzniknout ve velmi krátkém čase,“ vysvětlil Bursík, proč i jeho ministerstvo podporuje stavbu přehrady, byť v menším rozsahu.
***
Domy jsou částečně samoty a polosamoty. Lidé mají své louky, zahrady i zvířata jako králíky nebo slepice.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
