BERLÍN/PRAHA Za války se osobně podílel na vyvraždění obyvatel Ležáků. Účastnil se také masakru ve francouzském Oradoursur-Glane, kde bylo zabito 642 osob. Nad svými činy nikdy neprojevil lítost. Nacistický zločinec Heinz Barth zemřel 6. srpna v Berlíně ve věku 86 let. Na veřejnost se tato informace dostala teprve včera.
Barth přišel za války o nohu a po roce 1945 zmizel v bývalé NDR. Žil tam a pracoval pod falešným jménem až do roku 1981, kdy byl odhalen a o dva roky později odsouzen k doživotí. Justice ve sjednoceném Německu ho však v září 1997 pustila na svobodu a další věznění mu prominula. Odsouzený byl už tehdy údajně vážně nemocen a od svých činů se prý distancoval.
Za válečnou invaliditu si v Německu dokonce vymohl v letech 1991-1998 dodatečnou penzi. Soud mu nakonec důchod pro oběti války v roce 2000 odebral.
Pokračování na straně 6
Dokončení ze strany 1
Podle historika Vojenského historického ústavu Eduarda Stehlíka je Barthův osobní podíl na vraždění obyvatel Ležáků nezpochybnitelný: „Dobrovolně se hlásil k bezpečnostní policii, jejíž jednotky fungovaly jako popravčí čety,“ uvedl Stehlík.
Na rozdíl od vraždění v Lidicích, kde byli popraveni pouze muži, přitom nacisté včetně Bartha postříleli i ležácké ženy, a to na popravišti v Pardubicích. Později byl Barth převelen k jednotkám, které se přesouvaly do Normandie. Historik považuje za pravděpodobné, že se Barth skutečně podílel i na vraždách obyvatel v Lubech u Klatov. „S Lidicemi nic společného neměl,“ míní Stehlík. Dodnes ale historici nemají k dispozici jmenný seznam těch, kteří v Lidicích vraždili.
Některé německé prameny zmiňují, že se Barth podílel i na masakru v Lidicích. O tom, že v Lidicích nebyl, ale podle Stehlíka svědčí zejména to, že tam přijela vraždit speciální jednotka z německého Halle, rodiště říšského protektora Reinharda Heydricha. Heydrich o několik dní dříve podlehl zranění z atentátu provedeného Jozefem Gabčíkem a Janem Kubišem a vypálení a vyvraždění Lidic a Ležáků bylo odplatou za atentát.
Stehlík míní, že stále žijí lidé, kteří se aktivně podíleli na nacistických zvěrstvech. „Není to tak, že by úmrtím Bartha zemřel poslední válečný zločinec,“ podotkl. Německá justice se dodnes snaží válečné zločince stíhat. Až v letech 2001-2002 však byli odsouzeni bývalý dozorce v terezínské káznici gestapa Anton Malloth nebo příslušník SS Julius Viel, který na jaře 1945 na Litoměřicku zastřelil sedm židovských vězňů z terezínského ghetta. Oba mezitím zemřeli.
