Zdravotníků nakažených covidem-19 je v Česku už skoro 1700. Odbory volají po omezení zbytné péče |
Případů, kdy se zaměstnanci nemocnic, sociálních zařízení, hasičských nebo policejních sborů domáhají kompenzace, protože covid zavlekli mezi blízké, přibývá.
Jedním z nich je i strážník, kterého v prvním, jarním náporu pandemie poslali před nemocnici, aby odrážel nápory lidí, již chtěli dovnitř bez roušky. Od někoho z nich se nakazil a od něj i jeho manželka. „Měl jsem strach hlavně o ni, dlouhodobě se totiž léčí se závažným onemocněním, její průběh byl těžší než můj. Byl jsem odloučen i od dětí, od rodičů,“ popsal serveru Lidovky.cz své peripetie pod podmínkou anonymity.
  |
Úvodem zmíněná sestra aktuálně není schopna pracovat, trpí depresí z matčina skonu. „Budeme vůči zaměstnavateli uplatňovat nárok na náhradu ztráty výdělku, a pokud budou potíže přetrvávat, také nárok na náhradu ztížení společenského uplatnění,“ řekl serveru Lidovky.cz Tomáš Beck, expert na odškodnění ze společnosti Vindicia, která ženu v dané věci zastupuje.
Už nejde jen o to, že by zaměstnanci v první covidové linii usilovali o zahlazení újmy, která jim vznikla tím, že sami byli nemocní; jak Beck dodal, jejich zdraví ničí výčitky, že ohrozili svoje příbuzné. Jen Vindicia zastupuje osm zdravotníků a čtyři členy bezpečnostních složek.
Covid jako nemoc z povolání
Újma se vymáhá po zaměstnavateli, případně u soudu. Podniky se pro případy nemocí či úrazů z povolání pojišťují. Ministerstvo zdravotnictví uznalo covid jako nemoc z povolání, třebaže není v legislativě přímo vyjmenován. Stalo se tak poté, co se u odborů množily dotazy na dané téma.
„Do našich odborových organizací, do nemocnic a sociálních služeb jsme zaslali informaci, že ministerstvo covid uznává jako nemoc z povolání. Nesetkala jsem se zatím s tím, že by to zaměstnavatel někomu neuhradil,“ řekla serveru Lidovky.cz Dagmar Žitníková, předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče.
Prymula: Na růst platů zdravotníků o 15 procent nejsou peníze. Personálně se zdravotnictví dostává do problémů |
To se ovšem týká jen případů klasické náhrady ušlého platu, kdy je nemocný sám zaměstnanec. Složitější výklad nastane ve chvíli, kdy na něj doléhají sekundární následky: stres nebo deprese ze zatažení viru do rodiny.
Pokud na soudní spor dojde, bude rozhodující, jestli se nárok uplatní jako nemoc z povolání, nebo podle obecných pravidel náhrady škody. Otázka zatím není vyjasněná.
„Čeká se na vyjádření hygienických stanic k problematice. Základem pro posuzování bude, zda došlo k nákaze v souvislosti s výkonem práce, či nikoli. Úspěšnost nároku bude záviset na konkrétních okolnostech,“ řekl právník Michal Faltus z advokátní kanceláře Šetina, Komendová & Partners.
Bude přitom záležet na každém detailu. „Například pokud se daná osoba musí starat o rodinné příslušníky, kteří jsou bez její pomoci nesoběstační, nebo zdali došlo k pochybení ze strany nakaženého, tedy že nedodržoval základní bezpečnostní a hygienická pravidla,“ přiblížil serveru Lidovky.cz Faltus.
Žádosti o uznání nemoci z povolání má podle vyhlášení resortu zdravotnictví přijímat zaměstnavatel. Člověk, který se nakazil v práci, se má obrátit na lékaře, kam se chodí na závodní prohlídky. Ti pak žadatele pošlou na kliniku nemocí z povolání, kde vystaví posudek, případně potvrzení, že se nakazil při výkonu povolání.
„Pokud potvrzení získá, vše se velmi usnadní. V opačném případě vznikne klasický spor a dokazovat to budou právníci,“ řekl serveru Lidovky.cz Beck. To, že zatím nedochází na spory, je i díky tomu, že chlebodárci jsou pro podobné případy pojištěni, platba tedy nejde přímo z jejich rozpočtu, ale na vrub pojištovny; v českých reáliích buď Generali, nebo Kooperativy.
Uznání nad rámec náhrady
V první vlně koronaviru zdravotníci, sociální pracovníci, hasiči a policisté dominovali v žebříčku četnosti nákazy podle povolání. Chyběly jim ochranné pomůcky, personál neuvyklý na infekční prostředí se občas kontaminoval při sundávání pláště, virus byl i agresivnější, co se týče příznaků.
Aktuálně, ve druhé vlně, začal koronavirus s větší silou pronikat mezi zdravotníky, nakažených jich je přes sedmnáct set. Některá oddělení musela zavřít, špitál v Uherském Hradišti shání kvůli výpadku personálu brigádníky.
Prymula chce nouzový stav od pondělí, aby mohl posílit nemocné zdravotníky. Druhé vlně dává 30 dní |
Odbory proto žádají, aby se zdravotníkům dostalo speciálního finančního uznání, nad rámec náhrady ušlé mzdy nebo bolestného. „Riziko je větší než u jakékoli jiné profese. Snažíme se prosadit navýšení platů pro zdravotníky pro příští rok a také se snažíme řešit zvláštní příplatky, kterými se stanoví ocenění rizika při výkonu práce,“ dodala Žitníková.
Zástupci zaměstnanců žádají zvýšení platů o 15 procent, nový ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO) jim zatím odpovídá, že na takovou sumu nejsou v rozpočtu peníze. Jednání se ještě povedou v dalším týdnu.
