Našli jsme dvě kresby a 12 grafik, hlásí po skandálu se zmizelými díly Národní galerie

Podle kontrolorů přitom k těmto „závažným nedostatkům“, za jaké je označili, nepodnikla Národní galerie žádné protiopatření, přestože o zmizení několika předmětů věděla několik let.

V prvním obsáhlém vyjádření po skandálu nyní galerie upozorňuje, že zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu pojednává o třech odlišných případech. Navíc se brání tím, že v některých z nich díla nezmizela, jen byla špatně uložena.

„Při objemu sbírkových předmětů ve správě Národní galerie představuje 31 nedohledaných kreseb 0,0476 procent z celkového počtu 65 166 předmětů podsbírky kresby a 978 grafik představuje 0,394 procent z celkového počtu 248 083 sbírkových předmětů podsbírka grafiky,“ vyjmenovává mluvčí instituce Tereza Ježková.

Vysoké číslo u nedohledaných grafik vysvětluje tím, že mezi nimi byla vázaná alba, v nichž měl každý list své inventární číslo. „Pracovníci sbírky grafiky a kresby vycházeli z předpokladu, že díla s největší pravděpodobností nebyla ztracena, ale že došlo k chybě při jejich ukládání, případně k administrativní chybě v evidenci. Z tohoto důvodu nebylo podáno oznámení na policii,“ dodává.

Tento argument galerie se prý potvrdil, neboť několik sbírkových předmětů už pracovníci galerie dohledali. Z třiceti kreseb objevila Národní galerie dvě - Portrét ženy od Carla Schwalbacha a kresbu Ludwiga Bacha s názvem Ovce a kozy. A k tomu ještě objevili dvanáct chybějících grafik. „Ve všech případech se jednalo o chybu v evidenci nebo o chybné uložení díla,“ tvrdí mluvčí.

Deset let k trestnímu oznámení

Podle zprávy kontrolorů ale galerii chybí i opravdu cenné kousky, přestože je těžké jejich hodnotu konkrétně vyčíslit. K nedohledání je například kresba Zeyerova zahrada od Jana Zrzavého. Tu galerie v roce 1999 zapůjčila na výstavu do Van Gogh Musea v Amsterdamu, zpátky do Prahy se ale s transportem ostatních děl nevrátila. Podle dokumentů ji ale galerie od přepravní společnosti převzala.

„Národní galerie podala trestní oznámení až v průběhu kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu, tedy minimálně 13 let od ztráty kresby,“ vyčetli kontroloři ve svém nálezu.

Národní galerie ale pro to, proč podala trestní oznámení až po více než deseti letech, nabízí jiné vysvětlení. „Nenalezená barevná pastelová kresba byla rámovaná a pracovníci tudíž předpokládali, že mohla být omylem uložena do depozitáře obrazů. Přes opakované dohledávání kresby během dílčích inventarizací nebylo dílo nalezeno a z tohoto důvodu bylo koncem roku 2014 podáno trestní oznámení na neznámého pachatele,“ tvrdí Ježková.

V neposlední řadě Národní galerie také rozporuje tvrzení kontrolního úřadu, že po povodních v roce 2002 neprovedli pracovníci inventuru, aby zjistili škody. Jenže podle Ježkové začala mimořádná inventarizace na zámku Zbraslav bezprostředně po opadnutí povodňové aktivity.

„Vzhledem ke krizové situaci však nedošlo k administrativnímu vypořádání výsledků a situace byla následně průběžně řešena s novým uložením sbírek do depozitáře v Lobkovicích u Neratovic,“ vysvětluje mluvčí.

Z centrální evidence sbírek prý galerie kvůli povodni vyřadila 17 plastických děl ze Sbírky umění 19. století. „Tento krok však z důvodu personální změny nenastal v případě Sbírky moderního a současného umění. Návrh na vyřazení dalších 35 sbírkových předmětů zničených při povodni z sbírkové evidence vznikl a byl podán na ministerstvo kultury až v roce 2015,“ dodává Ježková.

Kontrola Nejvyššího kontrolního úřadu Nejvyšší kontrolní úřad se zaměřil na hospodaření tří velkých institucí: Národní galerie v Praze, Národní knihovny a Národní technické knihovny, kde kontroloval hospodaření s penězi a majetkem v letech 2012 až 2014. Nejzávažnější nedostatky objevili kontroloři právě v případě Národní galerie, a to zejména v období, kdy jí šéfoval Milan Knížák. Trestní oznámení v této věci podal i sám Nejvyšší kontrolní úřad. Podklady od kontrolorů zpracovali právníci úřadu a hned na začátku srpna přistála na stole Městského státního zastupitelství dvě trestní oznámení. Jedno směřovalo na Národní galerii, druhé na Národní knihovnu. Bývalý ředitel Knížák v rozhovoru pro server Lidovky.cz uvedl: „Nepamatuji si nic, co s touto kauzou souvisí. Problémů tam bylo tolik, nemám tušení, o čem mluvíte,“ uvedl tehdy ještě předtím, než naštvaně zavěsil. Kontrolorka Hana Pýchová, která kontrolu v Národní galerii vedla, zase pro server Lidovky.cz popsala reakci galerie slovy nečinnost a pasivita. „Pochybení shledávám především v tom, že se galerie dál případu důsledně nevěnovala. Poté, co zjistila, že jim některé předměty chybí. V roce 2012 uvedli, že některá díla nedohledali, dál se tím ale nezabývali. Plánovali se těmto předmětům více věnovat při další inventuře po patnácti letech, tedy až v roce 2027,“ řekla Pýchová v rozhovoru.