LONDÝN/PRAHA Ruská invaze a okupace Gruzie odhalily, že Severoatlantická aliance nemá obranné plány pro případ, že by Rusko místo Gruzie přepadlo některého z nových členů NATO.
Hlavní velitel sil aliance generál James Craddock požádal politické vedení paktu, aby na schůzce, která se koná na konci týdne v Budapešti, bylo rozhodnuto o vypracování plánů pro případ ruského útoku. Přestože Francie a Německo jsou proti, britský deník The Daily Telegraph tvrdí, že se tento záměr Craddockovi, jež může počítat s jednoznačnou podporou USA a Británie, podaří prosadit.
„Estonsko, kde žije dvacetiprocentní ruskojazyčná menšina, se má podle Craddocka stát první zemí, u níž je nutné vyhodnotit možnost vojenské hrozby Ruska,“ píše The Daily Telegraph.
Problémem je, že podobně jako před summitem v Bukurešti, kde se jednalo o možnosti vstupu Gruzie a Ukrajiny, není ani před budapešťskou schůzkou aliance v této otázce jednotná. „Může to vést k rozkolu v NATO. Tento problém se totiž rychle zpolitizoval,“ tvrdí list s odvoláním na americký Pentagon.
Především pobaltské státy NATO znervózněly po invazi do Gruzie, při níž si ruský prezident Dmitrij Medveděv vyhradil právo Moskvy na ochranu „ruských občanů kdekoli na světě“. V Litvě, Lotyšsku a Estonsku totiž žijí velké ruskojazyčné menšiny, část z nich má navíc (podobně jako obyvatelé gruzínských provincií Abcházie a Jižní Osetie) i ruské pasy. Vztahy mezi Pobaltím a Ruskem jsou navíc velmi napjaté, loni kvůli odstranění pomníku rudoarmejců z Tallinu už čelilo Estonsko „kyberválce“ ze strany ruských hackerů.
Podle všeho se jednalo o útok inspirovaný nebo přímo vedený Kremlem a ruskými tajnými službami. Alianci jako celek to donutilo zabývat se i touto „nevojenskou“, přesto však pro chod státu velmi závažnou hrozbou.
Proti ruské armádě nemají navíc nevelké vojenské síly několikamilionových pobaltských států v případě ozbrojeného útoku šanci. Například už dnes střeží vzdušný prostor letouny různých členských států aliance, včetně českých stíhaček.
Bez vojenských plánů reálné obrany těchto zemí NATO proti možnému ruskému útoku je článek 5, který zaručuje členům pomoc aliance v případě napadení, pouze formální zárukou bezpečnosti.
Polsko má dohodu s USA Proto například Polsko, jehož vláda souhlasila s umístěním americké protiraketové základny na svém území, požádalo o dodatečné americké bezpečnostní záruky. „Nejdůležitější je, že obrana polského území bude garantována od prvních hodin konfliktu,“ prohlásil o smlouvě s USA při srpnovém podpisu premiér Donald Tusk. NATO by totiž v lepším případě pomohlo Polsku až po několika hodinách, ale spíše dnech, a to už by byly ruské tanky z Kaliningradu ve Varšavě. Snaha, aby NATO mělo plány proti ruské invazi, je i reakcí na úsilí pobaltských zemí získat záruky, které dostalo Polsko.
