Neděle 28. listopadu 2021, svátek má René
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Naučí se vědci nabízet svou práci?

Česko

Firmy zatím financují jen nepatrnou část výzkumů na českých vysokých školách.

Často jim chybí vize a namísto inovací volí rychlou expanzi. Badatelé zase leckdy nedovedou pružně reagovat na požadavky firem.

Vědci na vysokých školách často žijí ve světě idejí a neradi dotahují své myšlenky do konce, domnívá se Jan Slovák, ředitel Centra pro transfer technologií z Masarykovy univerzity v Brně. Podle něj i průměrní výzkumníci často získají s nevelkým úsilím celkem uspokojivý plat, a tak je ke spolupráci s firmami nic příliš netlačí.

Na Evropském fóru vědy a techniky odborníci v rámci kulatého stolu zaměřeného na převod výsledků bádání do praxe diskutovali mimo jiné o spolupráci vysokých škol s průmyslem. Podnítila je k tomu studie, kterou si nyní u Českého statistického úřadu nechala vypracovat společnost Česká hlava, jež se snaží popularizovat vědu. Z rozsáhlého dokumentu vyplývá, že držíme neslavný rekord: české firmy investují do výzkumu minimum peněz.

V roce 2007 pocházelo z podnikatelských zdrojů jen 0,7 procenta rozpočtu vysokých škol určeného na výzkum. (Evropský průměr je desetkrát vyšší.) O rok později pak 0,6 procenta, což představuje částku 57 milionů. A podobně dopadly univerzity i v předchozích letech.

„Na českých vysokých školách pracuje asi třicet procent všech zdejších vědců. Chtěli jsme se proto podívat, jak jsou výkonní a jak se výsledky jejich práce uplatňují v praxi,“ vysvětluje Václav Marek ze společnosti Česká hlava.

Cesta k pružnosti Proč české firmy investují do výzkumu na vysokých školách tak málo peněz? „Necítí potřebu něco rozvíjet. Jejich majitelům možná chybí vize,“ domnívá se Miroslav Mašláň, rektor Univerzity Palackého v Olomouci a další účastník kulatého stolu. Podle něj firmy mnohdy uvažují o budoucnosti jen v horizontu dvou nebo tří let a spíše než výzkum je zajímá rychlá expanze, třeba v podobě budování dalších poboček.

Profesor Mašláň ovšem uznává, že nedostatky jsou i na straně vědců. Ti se mnohdy neumí přizpůsobit tempu práce v soukromé firmě. „Ještě existují badatelé, kteří odučí semestr, vyzkoušejí studenty, a pak odjíždějí na prázdniny,“ říká Miroslav Mašláň.

S tím souhlasí i profesor Slovák a dodává, že zdejší firmy jsou z velké části jen pobočkami zahraničních koncernů, a ty nemají zájem financovat českou vědu. „Průmyslový podnik navíc získá daňovou úlevu, když si výzkum udělá sám. Pokud by o tuto výhodu nechtěl přijít, musí vědce z univerzity zaměstnat,“ vysvětluje Jan Slovák, proč se firmy do spolupráce s vysokými školami příliš nehrnou. „Když průmyslové podniky požadují něco od vědců, chtějí to většinou rychle. Jen málo badatelů jim zvládne dát v krátkém čase rozumnou nabídku,“ domnívá se Ivo Vondrák, rektor Vysoké školy báňské -Technické univerzity v Ostravě. Podle jeho názoru by pomohlo vytvářet tzv. kolaborativní týmy: badatel přijde s nápadem, zahájí výzkum, praktik z firmy to dotáhne do finální fáze. „Otázkou je, jak se pak podělit o výsledky,“ říká profesor Vondrák.

A co by mohly vysoké školy na svém přístupu změnit? „Musí více nabízet sami sebe,“ říká Zdeněk Kůs, rektor Technické univerzity v Liberci. Je také potřeba, aby se vědci začali chovat pružněji. Určitou naději na zlepšení situace vidí v souvislosti s výměnou generací i Václav Marek: „Mladí vědci mají tendenci své poznatky zkoušet v praxi. Když něco vymyslí, mnohdy také chtějí, aby se na tom dalo vydělat, což je správné.“ Chceme do výzkumů zapojit studenty Nejvýrazněji ovšem do vztahu vysokých škol s firmami promlouvá stát. „Do výzkumů, na nichž spolupracujeme s podniky, bychom rádi více zapojili studenty. Jenže často to zbytečně komplikuje legislativa,“ podotýká Zdeněk Kůs, rektor Technické univerzity v Liberci, a dodává, že zájemci o případnou spolupráci musí vyplnit stovky různých papírů.

Jak tedy může stát svůj přístup vylepšit? Karel Klusáček, předseda Technologické agentury ČR, která má posilování spolupráce vědců s firmami v popisu práce, upozorňuje, že pro velké společnosti se hodí především nepřímá podpora: „Od roku 2005 si mohou od daňového základu odečíst sto procent nákladů na výzkum provedený ve firmě. Nyní se diskutuje o rozšíření odpočtu i na případy, kdy si podnik výzkum objedná jinde.“

Naopak u malých společností hraje důležitou roli přímá podpora. „Drobné rozjíždějící se podniky hospodaří většinou s minimálním ziskem, nebo dokonce se ztrátou, zkrátka si toho stejně moc odečíst nemohou,“ říká Karel Klusáček a zdůrazňuje, že pro ně se hodí třeba tzv. inovační poukázky. „Stát je poskytuje podnikům, a ty si za ně mohou výzkum nakoupit právě u univerzity,“ vysvětluje Karel Klusáček.

***

SMUTNÉ PRVENSTVÍ

Veřejný výzkum a vývoj financovaný firmami v milionech korun Firmy podpořily výzkum na Akademii věd, na vysokých školách a ve státních výzkumných organizacích v roce 2008 částkou zhruba 1,3 miliardy korun. Přitom celkové výdaje firem na vědu činily v roce 2008 asi 28,2 miliardy, většina z této částky se utratila opět v podnicích.

Podíl tuzemských podnikatelských zdrojů na financování veřejného výzkumu a vývoje

rok 2007, v procentech V Česku zaplatí firmy necelých 14 procent veřejného výzkumu a vývoje. V mezinárodním srovnání je na tom podobně Španělsko, Rakousko, Norsko či Británie, relativně vysokým procentem se naopak může pochlubit Rusko a Čína. Konkrétně u vysokých škol tvoří firemní peníze jen 0,7 % všech finančních prostředků na výzkum, což je nejméně ze sledovaných států. V Evropské unii se například z podnikatelských zdrojů financuje v průměru sedm procent vysokoškolského výzkumu a vývoje.

Autor:

ANALÝZA: Případ Kenosha. Média si napsala vlastní verzi

Premium Půlka Ameriky si udělala z Kylea Rittenhouse, jenž zastřelil dva lidi, vzorovou karikaturu bílého rasisty s puškou, a...

Pět nejčastějších chyb, které Češi dělají v penzijním spoření

Premium Ve starém „penzijku“ si na důchod spoří více než tři miliony Čechů a v nových fondech už přes 1,3 milionu lidí. Stát...

Strach se do lidí pouští jako jed. Horší než covid je hysterie, říká herec Dušek

Premium Je hercem, režisérem, scenáristou, moderátorem. Renesančního ducha zřejmě Jaroslav Dušek zdědil po svém rodu s modrou...

Konec podzimní nudy: Zkraťte si čekání na Ježíška v BRuNO family parku
Konec podzimní nudy: Zkraťte si čekání na Ježíška v BRuNO family parku

Víte, jaký je rozdíl mezi slovy zábavní a zábavný? V případě BruNO family parku v Brně rozhodně žádný! Vydejte se spolu s námi do zábavního parku,...