Stále častěji se objevují úvahy o tom, jak je v moderním světě obtížnější být mužem než ženou.
Ženy se derou na místa, která byla doposud výlučnou doménou mužů. Jsou prezidentkami, ministryněmi, a dokonce i vojenskými pilotkami. Ženy již nebývají finančně závislé na svých partnerech, osamostatňují se a emancipují. Ale většina žen si přeje mít po boku gentlemana, který se svým šarmem stane lvem salonů a vedle kterého se bude - nejen - ve společnosti cítit dobře.
Uvedu tedy některá základní pravidla, která platí ve vztahu žena a muž.
Muž a žena v restauraci V restauracích a obdobných zařízeních přebírá muž roli toho, kdo se o ženu „stará“.
Do dveří vchází muž jako první, čímž ženě prokazuje úctu. Zároveň jí dělá cestu a chrání ji před případným ohrožením.
Pouze v případě dveří, přes které je vidět dovnitř, může muž dveře otevřít a dát přednost partnerce. Složitější „manévr“ může nastat u dvojitých dveří. Muž první dveře otevře a rozhodne se podle okolností, kdo půjde první. Jde-li muž, otevírá tedy oboje dveře, jde první a partnerka kráčí za ním.
U šatny muž pomůže ženě z kabátu: jde-li s více ženami (manželkou a její matkou), pomůže nejdříve tchyni a manželka si buď odloží sama, anebo počká, což by se ovšem mohlo zdát i trochu povýšené. Ve větší společnosti si „rozeberou“ muži jednotlivé ženy a postarají se o ně.
Volné místo u stolu hledá muž. Buď místo hledá sám a partnerku poté ke stolu uvede, anebo si stůl vybírají společně.
A nyní nastává další dilema, jak se posadit ke stolu?
V případě páru to takový problém nebude. Muž nabídne ženě příjemnější a pohodlnější místo, tedy zády ke zdi a čelem do místnosti, odkud je dobrý přehled, kde neprochází obsluha a není průvan. Muž a žena si mohou sednout i vedle sebe, společenštější je, posadí-li se tváří v tvář.
Jde-li muž s více ženami, tak nejlepší místo patří nejstarší ženě, po její pravici mladší ženě. Případně si muž může sednout do čela stolu a obě ženy usadit tak, aby se mohl bavit s oběma.
Muž může ženě při usednutí pomoci tím, že odstaví židli od stolu a přidrží ji a teprve potom sám usedne. Bývalo zvykem, že muži u stolu vstali, když do místnosti vstoupila žena. Tento zvyk se v některých zemích nebo kruzích či velmi dobrých restauracích stále dodržuje.
Kdo platí společnou útratu?
Po celou dobu návštěvy restaurace je povinností muže se o ženu starat. Týká se to objednávky jídel, tlumočení všech přání číšníkovi, placení, odchodu. Muž by neměl nechat ženu platit (nejedná-li se o oběd v kantýně).
Žena by měla platit pouze tehdy, je-li ona iniciátorem pozvání, a to zcela zjevným.
Při odchodu z restaurace se postupuje jako u příchodu.
Dáma je ta, kdo první vstává od stolu, muž ji následuje.
Muž pak pomáhá dámě do kabátu. Ve dveřích dává přednost ženě. Výjimkou je nepříznivé počasí. V tom případě by muž měl vyjít první, roztáhnout deštník, aby pod něj mohla dáma vklouznout.
Pozdrav, představování, nabízení tykání I přesto, že jsem se touto otázkou zabývala v předchozím díle, toto téma musím uvést i v tomto příspěvku. V zásadě zase platí pravidlo, že méně významná osoba zdraví více významnou osobu, tedy muž zdraví ženu.
Mohou nastat ale situace, kdy by žena měla zdravit první.
První zdraví žena, pokud se setká s vysoce postavenou osobou (prezidentem, politikem, známou osobností) nebo i v jednodušších situacích, např. mladá studentka svého profesora nebo výrazně staršího muže.
Stejně jako u pozdravu se jako první představuje muž ženě a je zdvořilostí, aby se mu žena také představila. Na rozdíl od pozdravu, kdy ruku podává jako první dáma, by si muž nikdy neměl dovolit k ní „napřáhnout“ svou ruku první.
***
Kurz připravuje spoluautorka knihy Lexikon společenského chování, Vladimír Smejkal, Hana Bachrachová GRADA, 2008
Muž pomáhá dámě do kabátu. Ve dveřích dává přednost ženě. Výjimkou je nepříznivé počasí. V tom případě by muž měl vyjít první, roztáhnout deštník, aby pod něj mohla dáma vklouznout. Muž může ženě při usednutí pomocí tím, že odstaví židli od stolu a přidrží ji. Teprve potom si sám sedne. Po celou dobu návštěvy restaurace je povinností muže se o ženu starat. Týká se to objednávky jídel, tlumočení všech přání číšníkovi, placení a také odchodu. Muž by neměl nechat ženu platit (nejde-li o oběd v kantýně). Žena by měla platit pouze tehdy, je-li ona iniciátorem pozvání.
