Vycestovat naučit se jazyk, kam se vám zlíbí, už není žádný problém. V nabídkách jazykových agentur se objevují země, jako je Jihoafrická republika, Nový Zéland, Barbados, Guadaloupe, Argentina, Chile, Kolumbie a jiné.
„Nejdříve padla volba na Kapské město v JAR, ale z hlediska bezpečnosti vyhrál nakonec Nový Zéland, kde jsem strávil loni devět týdnů,“ vypráví Jaromír Urbánek z Velkomeziříčska. Lokalitu vybíral hlavně z pohledu možnosti dalšího cestování a kolem sebe nechtěl mít moc českých spolužáků.
„Příprava mi trvala asi čtrnáct dní, kdy jsem si vyřizoval nový pas, mezinárodní řidičský průkaz, hotovost v dolarech, kopii výpisu z účtu a pro jistotu i kreditní kartu,“ vzpomíná na dobu před cestou.
Protože měl jen základní znalost jazyka, rozhodl se pro intenzivní výuku zaměřenou hlavně na konverzaci. „Výuka trvala pět dní v týdnu, a to dopoledne i dopoledne. Nejdříve nás rozřadili podle úrovně znalosti, ale protože jsem přišel ten den pozdě, lektorka se mnou dělala jen pohovor, po kterém rozhodla, že budu ve skupině vyšší úrovně. Na tom jsem byl později trochu bit, ale hlavně jsem si uvědomil, jak špatně na tom s angličtinou jsem,“ říká.
Sedm týdnů trvající výuka byla prokládána jak mluvnicí, hrami a poslechem zpráv z rádia, tak i výlety nebo návštěvou muzea. „I tam jsme ale dostávali různé úkoly nebo jsme z toho museli vypracovat referát. Velice dobré bylo, že jsme si každý týden s lektorem sedli a on mi řekl, co mi jde, v čem jsem se zlepšil nebo co musím naopak dopilovat, a na to mi pak dal extra cvičení,“ popisuje Urbánek.
Ubytování měl zajištěno u páru starších lidí, kde bydlel společně se studentem z Brazílie. „Každý víkend jsem trávil cestováním po ostrově a na poslední týden jsem si zaletěl do Malajsie,“ vzpomíná. Bez cestování a vedlejších nákladů ho celý výlet přišel asi na sto tisíc. „Pobyt mi dal mnoho zkušeností, zážitků a hlavně jsem se více osamostatnil a anglicky se už nebojím mluvit,“ shrnuje.
Ujasněte si, co od pobytu čekáte Kurzů v zahraničí využívá stále více lidí. „Odhaduji, že z 80 procent vedou země, kde se učí angličtina, a to především Velká Británie, Irsko a v letních měsících pak Malta, která je oblíbena kvůli koupání,“ sdělil Petr Čejka z CK Intact – studium v zahraničí. Jako minimální doba pro pobyt se doporučují většinou čtyři týdny. Mnohem přínosnější jsou samozřejmě pobyty dlouhodobější.
„Do vzdálenějších zemí je lépe vyrazit tak na půl roku – v Austrálii vás to vyjde asi na 150 tisíc korun. Mnohem dostupnější je nyní díky poklesu kurzu dolaru pobyt v Kanadě nebo USA, který zájemce vyjde levněji až o 25 procent,“ říká ředitel agentury Studyline Jaroslav Tykal.
Největší nápor zájemců o studium v cizině je hlavně v době před prázdninami: „Radil bych proto zařizovat vše už mnohem dříve. Později mají mnohé školy plné termíny a nabídka je omezená,“ dodává Tykal.
Ještě předtím, než se zájemce vydá do agentury zjistit bližší informace, měl by si ujasnit, jaký bude jeho cíl. Agentury mají zkušenosti s tím, že klienti nevědí, co od cesty čekat. Vyrazit na zkušenou do ciziny může v podstatě i úplný začátečník. Dobré komunikační znalosti by ovšem neměl podcenit zájemce o práci.
„Stává se, že rodiče pošlou naučit se jazyk své dvanáctileté dítě, které posadí do letadla – a po přistání se o něj stará již hostitelská škola. Vyrazit mohou také senioři. Náročnější klienti mohou zvolit kurz ‚Jako v bavlnce‘ – budou bydlet přímo v domě lektora a výuka probíhá u něj doma,“ informuje Petr Čejka. Takový pobyt vyjde kvůli náročné organizaci na víc peněz – jeden týden s dvaceti lekcemi v domě učitele v Londýně přijde zhruba na třicet tisíc.
O autorovi| Jitka Trnková, redaktorka LN
