Může někdo říct, jestli je správné, když někteří pracovníci dělají totéž co ostatní, avšak dostávají za to pouze polovinu mzdy? A může vláda, která s touto situací nic nedělá, mít ve svém sloganu, že je obhájcem spravedlivé společnosti?
Tyto situace dnes v Koreji totiž poškozují pracovní trh a ochromují práci v páté největší světové automobilce Hyundai. Vše začalo letos v červnu, když nejvyšší soud automobilce nařídil, aby takzvaným „neregulérním pracovníkům“ dala po dvou letech práce status normálních zaměstnanců. Avšak Hyundai se odvolal. To mělo za následek stávku těchto zaměstnanců. Hyundai na to reagoval obviněním, že se jedná o nelegální stávku. To mu potvrdilo i ministerstvo zaměstnanosti a práce. To však dlouho zavíralo oči před tím, že chování automobilky je poněkud zvláštní. Vláda musí učinit na trhu práce změny, aby si o ní lidé nemysleli, že je její heslo spravedlivá společnost prázdné.
Konkurence není nikdy dost
Jak velká míra konkurence je dostatečná? Antimonopolní úřady zavádějí nejrůznější testy, které zkoumají moc firem na trhu. Výsledky dochází k tomu, že většinou stačí pět nebo šest firem, aby byly splněny zákonné normy. Například v mobilním odvětví by prý další operátor mnoho nového stejně nepřinesl a zákazníci si již mohou vybírat mezi dostatečným množstvím produktů. Jenže žádná míra konkurence nestačí.
Většina zásadních novinek díky tomu přichází z vnějšku daného odvětví. Apple mění mobilní průmysl, Amazon zas ten knižní. Přitom by regulační úřady prohlásily, že je v těchto oborech dostatek konkurence a firmy by neměly motivaci se razantněji zlepšovat. Boj mezi společnostmi tedy slouží nejen k lepšímu uspokojování potřeb lidí v současnosti, ale firmy jsou mnohem více nucené zavádět inovace. Díky novým technologiím se ekonomika rozvíjí a roste bohatství zemí. Konkurence není nikdy dost.
