V textu Cepl vkročil na půdu, jež mu nepřísluší (LN 10. 6.) vytýká advokát Jaroslav Ortman soudci Vojtěchu Ceplovi, že hodnotí a přezkoumává postup orgánů činných v trestním řízení v trestních věcech proti Jiřímu Čunkovi a Katařanu Sánímu. Cepl ale jednal a rozhodoval ve věci žaloby na ochranu osobnosti, kterou na Marii Benešovou nepodaly žádné orgány, ale fyzické osoby Vesecká a spol. Mezi nimi jsou i exministr Pavel Němec a soudce Pavel Kučera, kteří při Čunkově stíhání v žádných orgánech nebyli a právo porušovali na vlastní pěst. Cepl musel tedy jednání sedmi osob, žalujících Benešovou, poměřovat žalovaným výrokem o zákulisní mafii. Závěry soudce Cepla se týkají těch sedmi, ne orgánů jako celku. To doufám teprve přijde v jiných řízeních, kárných a trestních.
Jakoby z neprávního světa vypadá pak Ortmanova výtka, že Cepl rozhodl nejen na základě výpovědí účastníků a svědků (žalující ale jako účastníci vůbec nevypovídali), nýbrž i podle novinových článků a pořadu Reportéři ČT. Jednací síň byla plná a všichni viděli a slyšeli, že se tu - přes námitky žalobců - tento pořad promítá jako důkaz a že se jako důkaz čtou i články z novin - z Respektu, mého deníku Právo a také z Lidových novin. Všichni slyšeli, jak se tato svoboda slova žalobcům nelíbila. Podle Ortmana soudce Cepl prováděním těchto důkazů pochybil? Proč?
„Jde-li o jiné než vrchní státní zastupitelství, není Nejvyšší státní zastupitelství oprávněno zasahovat do způsobu vyřizování věci, která nebyla pravomocně skončena,“ říká zákon o státním zastupitelství, o toto ustanovení doplněný právě díky Marii Benešové. V řízení na ochranu osobnosti soud přihlíží i k tomuto ustanovení, rozhoduje-li o tom, zda osoby, které je dlouhodobě a hrubě porušují, lze označit za „zákulisní mafii“. Ne Ceplův, nýbrž Ortmanův postoj je právně vadný.
O autorovi| Petr Uhl, komentátor deníku Právo
