Domácí mi zvýšil od ledna nájem. Musel, není přece charita. Jenomže jsem v důchodu, manžel už dávno nežije, a já prostě z 13tisícového měsíčního příjmu nemůžu dát deset tisíc na bydlení. Totiž můžu, ale pak mi nezbývá než držet hladovku. Naštěstí je tu stát a ten mi pomůže! Takto by mohla zajásat osamělá důchodkyně nebo rodina s dětmi s nízkými příjmy, když zjistí, že po deregulaci nájmů nemá za co bydlet. Ale chyba lávky...
V příspěvkovém fondu sice bude z čeho brát, ale v cestě obyčejnému člověku stojí zástup úředních normativů. Je tu například normativ, podle něhož se vypočítává výše příspěvku podle metráže bytu. U jedné osoby je normativ stanoven do 38 metrů čtverečních. Málokdo však bydlí v takto malém bytě. Nejčastěji to bývá byt okolo šedesáti metrů.
Pokud vám zemřel partner a jste v bytě sami, nemáte šanci se k menšímu a levnějšímu bytu dostat. Takže dostanete příspěvek, jako byste bydleli v bytě o 38 metrech čtverečních. Zdá se vám to složité? To nic není. Záleží také na tom, v jak velkém městě bydlíte. To je totiž další normativ: čím menší obec, tím dostanete nižší příspěvek. Státní úředník se v neposlední řadě koukne na zoubek vašim příjmům. Ty musí být nižší než příslušné normativní náklady na bydlení stanovené zákonem. Ještě máte chuť žádat o příspěvek? Jen do toho, přece nebudete držet hladovku!
