Energetický lobbista Jiří Hanzlíček má, zdá se, svérázná řešení pro všechny naše současné problémy. V příspěvku Co s prachem na Ostravsku (LN 28. 7.) nám vysvětlil, jak prý je jednoduché zatočit s popílkem a prachem. Dosavadní, podle Hanzlíčka „ideologická“ ministerstva životního prostředí prý vše dělala špatně.
Hanzlíček nabízí tři scénáře řešení problému: 1. Instalace nových technologií na odlučování exhalací u velkých podniků za miliardy korun. 2. Zavření „prašných“ podniků a jejich odstěhování do rozvojových zemí. 3. Přechod domácností a průmyslu v regionu na topení elektřinou a výstavbu nového jaderného zdroje k tomuto účelu.
Hanzlíčkovy „recepty“ neřeší celou řadu problémů, ba vznikají nové, které autor nezmiňuje. Sám uvádí, že nemáme miliardy na odlučovače prachu a exhalací, kde ale vezmeme miliardy na výstavbu nových jaderných bloků? Jen postavení dalších dvou v Temelíně by podle střízlivých odhadů stálo 500 miliard korun. Topení elektřinou je navíc jedním z nejméně efektivních a účinných způsobů, dá se dokonce konstatovat, že elektrická vytápění ( pokud nejsou spojena třeba s tepelnými čerpadly) představují obrovské plýtvání energií. Ale i kdyby celé Ostravsko přešlo na vytápění elektřinou, problém létavého prachu by to nevyřešilo. Kraj hald s vytěženou hlušinou dodnes doplácí na intenzivní exploataci podzemních zásob uhlí.
Závěrem by si měl pan Handlíček uvědomit, že občané už se všelijakými „řešeními“ a sliby mají za posledních dvacet let své zkušenosti. Zažili dobu, kdy jim byly vnucovány elektrické přímotopy, akumulační kamna, topidla na čistý zemní plyn atd. Někteří si vyzkoušeli vše. Zjistili ale, že jejich dobré úmysly postupně vedly k finanční neúnosnosti jím nabízených způsobů topení. A dnes už opravdu nevěří pohádkám.
Občan reaguje na vývoj cen energií a své finanční možnosti. To, že dnes spaluje vše možné a nemožné k výrobě tepla, nedělá z plezíru či zlé vůle, ale z ekonomické nutnosti. Naše země má už dnes elektrické energie pro Ostravsko dost, vždyť stabilně vyváží dvacet procent do zahraničí. Otázkou je, kdo si tu energii může (nejen na Ostravsku!) dovolit.
O autorovi| Milan Březina, Praha
