NEW YORK Když vstoupil na pódium, působil až plachým dojmem. Snad ho i zaskočilo bouřící publikum. Lidé, kteří nedávno do posledního místa zaplnili sál Společnosti pro Etickou kulturu, jež má své sídlo hned u Central Parku, totiž povstali a dlouhé minuty tleskali.
Uruguayský spisovatel Eduardo Galeano, který na půdě společnosti přečetl pár úryvků ze své nové knihy s názvem „Mirrors“ (Zrcadla), si ve svých téměř 70 letech zvyká na příliv slávy. Jeho jiná, téměř čtyři desítky let stará kniha, jež nese titul „Open Veins Of Latin America“ (volně přeloženo Krvácející Latinská Amerika), jde totiž nyní doslova na dračku. Na Amazonu je suverénně nejprodávanější. Důvod?
Knihu, jež je jakousi obžalobou zotročování původních obyvatel (a jejich potomků) a drancování přírodních zdrojů kontinentu ze strany USA a potažmo Západu (počínaje objevením kontinentu Kryštofem Kolumbem až do současnosti), totiž nedávno daroval Hugo Chávez Baracku Obamovi. Oba lídři se setkali na summitu Amerik, který se konal na Trinidadu a Tobagu.
Ukázal nadhled Především na tuto knihu (nikoliv na novou publikaci Mirrors), její osud a poselství směřovala většina dotazů, jež spisovateli kladlo publikum. „Když jsem se šel nedávno projít, víte, já jsem prahistorický člověk, rád a všude chodím, lidé na mě pokřikovali, že jsem vyprodaný. Já ale nechci být na prodej,“ odpověděl Galeano na jeden z prvních dotazů s jemným humorem a nadhledem, který ukazoval během celého večera. Tedy až na pár výjimek.
Když totiž přišla na přetřes otázka vztahů Severu a Jihu, neboli USA a zemí Latinské Ameriky, Galeano se neubránil ostřejší kritice. Vzal si na mušku především kořeny nynější světové hospodářské krize, která začala kousek odsud, na slavné Wall Street.
„Pořád nám Latinos vštěpovaly (Washington a Mezinárodní měnový fond, pozn. redakce), aby do našich ekonomik nezasahoval stát. Abychom v případě krize neklepali na dveře vlády, abychom důvěřovali trhu. A co teď dělají americké soukromé společnosti? Žádají o pomoc vládu a ta jim vychází vstříc,“ konstatoval Galeano, aniž by se do jeho hlasu vkrádal hněv, či snad dokonce hysterie.
Jeho medově laděný hlas jako by stále recitoval. Galeano předváděl i smysl pro humor. „Vymyslel jsem nový slogan: Adoptujte svého amerického bankéře,“ zažertoval v jedné chvíli. Sál, který zaplnila i řada Hispánců, v té chvíli vybuchl (rozhodně ne naposledy) nadšením. Je ale mylné se domnívat, že by spisovatel kritizoval jen USA. „Číst jen jednu knihu je nebezpečné“ Dovolil si i malý šťouchanec vůči Hugovi Chávezovi. Na dotaz, jakou knihu by měl číst tento autokratický levicový vůdce, jenž se netají snahou přetvořit Venezuelu v novou komunistickou zemi, Galeano odpověděl: „Nechci nikomu radit, co má číst. Myslím si ale, že číst jen jednu knihu je velmi nebezpečné.“ Chávez ale jinak zůstal stranou Galeanových myšlenek.
„Obama je ztracen v buši“ Mnohem více ho, zdá se, fascinuje osobnost Baracka Obamy. „Ani možná tady v Americe netušíte, jak velká věc je to, že je prezidentem USA černoch,“ řekl Galeano, aby následně vyzdvihl Obamovu čestnost, upřímnost, inteligenci a noblesu. „Mám pocit, že chce například opravdu uzavřít věznici Guantánamo. Je ale zatím ztracen v buši,“ přisadil si na adresu bývalého prezidenta George W. Bushe, jehož jméno se dá v tomto kontextu rovněž přeložit jako houština.
Byl to právě Bush, kdo Guantánamo uvedl do provozu. Přesto ani Obamu Galeano neušetřil kritiky. Opět se přitom vrátil k bolestivým vztahům „Severu a Jihu“. „Nelíbí se mi, že (Obama) zadlužuje svět, a také se mi nelíbí, že směrem k Latinské Americe užívá výrazu, jako je obnovené vůdcovství. Navrhuji termín vůdcovství nahradit termínem přátelství,“ řekl spisovatel. Chvíli se zamyslel a ještě dodal: „Já už nechci být zachraňován Amerikou. Co z toho vždy vznikne? Nějaká zkorumpovaná vojenská junta.“
Galeano narazil na 70. a 80. léta minulého století, kdy USA ve snaze zastavit šířící se komunismus podporovaly ve Střední a Jižní Americe pravicově orientované režimy, a to i za cenu, že v jejich čele stáli diktátoři. Při pohledu na rétoriku a především potom samotnou politiku Huga Cháveze ale nejspíš Galeanova výzva ke vzájemnému přátelství mezi USA a Jižní Amerikou zůstane v nejbližší budoucnosti jen zbožným přáním.
***
Spisovatel a novinář
Knihy osmašedesátiletého Uruguayce Eduarda Galeana byly přeloženy do mnoha jazyků. Většinou se zabývaly poměry v Jižní Americe.
O autorovi| Eduard Freisler, dopisovatel LN v USA
