Premiér má jen dvě možnosti: vládu s ABL, nebo předčasné volby
Šéf Věcí veřejných Vít Bárta přesně vycítil, že pro uchování moci je potřeba vzdát se funkce. Koaliční politici byli rychlou reakcí zaskočeni – ani premiér nečekal, že to půjde tak snadno. Bárta je politikou posedlý přinejmenším stejně jako Miroslav Kalousek, takže se čekalo, jak se za ním VV demonstrativně semknou a setrváním svého šéfa budou podmiňovat další podporu vlády. Bárta je ale přesvědčil, že je lepší nedělat scény a podržet moc. Ze zákulisí se často vládne dokonce efektivněji. Současný ministr financí ještě jako šéf lidovců v podstatě řídil vlády sociálních demokratů Vladimíra Špidly a Stanislava Grosse, aniž by v nich seděl.
Premiérovi Bárta rychlou rezignací vyřešil situaci jenom pro včerejší den. Odchod je pouze symbolem. Petr Nečas bude dál vládnout se stranou, kterou Vít Bárta postavil, řídí a ovládá. Nebo s jednou z jejich částí. Všechny podivné praktiky od sektářských vztahů, zálib ve sledování po ideovou prázdnotu, které jsou součástí genetického kódu VV, s Bártou zbaveným vládního křesla nezmizí.
Nebezpečné pokušení Ať se v příštích hodinách a dnech stane cokoliv, premiér si vybírá jen ze dvou špatných možností. První je pád vlády a předčasné volby, druhým nevěrohodné vládnutí se skupinou ABL. I politici vládních stran přiznávají, že série kauz vážně nabourala důvěru lidí nejen ve vládu, ale i v podstatu politiky. V takové chvíli by byly teoreticky nejčistší předčasné volby. Ty ale nejsou v zájmu žádné z koaličních stran a při hlubším pohledu ani ve veřejném zájmu. Po znechucení sérií skandálů a zmateně vysvětlovanými prvními pokusy o reformy by volby vyhrála rozklížená ČSSD. Žádná z koaličních stran by neobhájila výsledek z loňského května. Strany jsou navíc po volebním roce zadlužené, takže by se dostaly do nebezpečného pokušení získat volební peníze za jakoukoliv cenu. Jistě by přibylo pochybných veřejných zakázek, marketingových aktivit polostátních firem i obsazování vlivných postů exponenty vládních stran. Na pár měsíců by se opět zhasla světla a po rozsvícení bychom zírali, co nám po vládě rozpočtové zodpovědnosti, práva a boje proti korupci zůstalo.
Kampaň by se navíc neodehrávala ve znamení řeckého ani portugalského státního bankrotu, ale v zemanovském duchu honu na zloděje a tuneláře, z níž těžko může vzejít respektu hodná vládní většina.
Mocenský půst Pak ale zbývají měsíce vládnutí s podporou firemní strany VV-ABL. Nenechme se mást iluzemi o nových čistých Věcech veřejných s deseti bártofobními poslanci, které Petru Nečasovi vítězoslavně přivede do Kramářovy vily Kristýna Kočí. I kdyby se véčkařským odpadlíkům nakonec podařilo sedm a více hlasů potřebných pro vládní většinu získat, nejsou to hlasy o nic věrohodnější než bártovská véčka. Nečasovi a Kalouskovi se jen bude s nesourodou skupinkou mocensky pracovat snáz než s Bártovými věrnými. Místo pevně řízené struktury s jasnými a tvrdě prosazovanými zájmy a ambicemi to bude zmatená skupinka bez lídra, která může za podporu vlády žádat nižší cenu. Jsou to ale stále lidé, které si vybral, řídil a možná i přímo platil Vít Bárta. Žádní hrdinní rebelové s velkými ideály a jasnou vizí.
Relativně vysoká legitimita, které se Nečasův kabinet těšil po volbách, je dávno pryč. Důvěryhodnost kabinetu upadá každým dnem, takže by se slušelo držet se pokorně při zemi. Vláda by měla omezit velké řeči o čištění a protikorupčním tažení a minimalizovat své aktivity. Její další bytí by ospravedlnilo prosazení důchodové a zdravotnické reformy a vyčištění daní od zbytečných výjimek. Kabinet by měl zadávat co nejméně veřejných zakázek a nevypisovat žádné nové dotace, kde se otevírá prostor pro propojování politiky a byznysu. Do kategorie dobrovolného sebeomezení patří i uzavření obřího ekotendru a ústup od všech velkolepých plánů spolupráce státu a byznysu při PPP projektech. Jistě, zvelebování země to moc neprospěje. Na mnoha místech máme hrozné silnice, o rychlovlacích si čteme v zahraničních novinách. Důvěryhodnost je teď ale vyšší prioritou.
Vláda se silně poškozenou legitimitou už nehledá ideál. Vybírá nejlepší ze špatných řešení. Nečas s Kalouskem a podivnou koalicí v zádech teď musí investovat energii, aby vyvrátili čím dál silnější dojem, že politika už je jen nejschůdnější cestou k velkým kšeftům. Jinak se do paměti zapíší jako vláda, která tady byla jen proto, aby řešila své aféry. V nich už ztratila tři čtvrtě roku. Britský kabinet Davida Camerona za stejnou dobu splnila velkou část reformních slibů.
***
Vít Bárta přesně vycítil, že pro uchování moci je potřeba vzdát se funkce. Ze zákulisí se často vládne dokonce efektivněji. Současný ministr financí v podstatě řídil vlády Vladimíra Špidly a Stanislava Grosse, aniž by v nich seděl.
O autorovi| LENKA ZLÁMALOVÁ, analytička LN e-mail: lenka.zlamalova@lidovky.cz
