Dobrá káva závisí na několika faktorech: na správném poměru vody a zrn, na kvalitním a pro daný typ nápoje přiměřeném mletí, na chutné a v ideálním případě také filtrované vodě. A také na čerstvosti. Pak už stačí jen vybrat přístroj, ve kterém se horká tekutina smíchá s kávovými silicemi, a užít si pití. S výběrem radí také přední česká baristka Petra Veselá ve své Knize o kávě.
FrenCh press – ideální na snídani Češi mají obecně raději kávu s větším obsahem vody, což u french pressu přesně platí. Navíc je malý, skladný a levný. Sype se do něj velmi hrubě namletá káva, zhruba do třetiny výšky. Stejně jako u espressa i tady musí být mletí precizní a není jedno, jakou kávu do nádoby nasypeme.
A stejně tak musíme dbát pravidla co nejdřív po mletí nápoj připravit. Spíše než do drahého kávovaru se tak vyplatí investovat do drahého mlýnku nebo častých cest do specializovaných obchodů a mletou kávu neskladovat pokud možno déle než týden, samozřejmě v uzavřené nádobě a v temnu. French press oceníte zejména tehdy, pokud místo silné a husté kávy máte raději vodovou.
Pokud už vlastníte mlýnek, začněte vařit vodu ještě předtím, než se dáte do mletí. Než budete hotovi, akorát stihne zchladnout na optimálních 92–96 stupňů. Vodu lijte na směs rovnoměrně, zalijte všechna místa v nádobě, můžete i zamíchat dřevěnou špachtlí. Louhovat nechte tři čtyři minuty, pak stlačte píst ke dnu. Nápoj nenecháváme v konvici dlouho – stejně jako u přepáleného espressa se pak do kávy uvolňují třísloviny.
Džezva – konvice na pravou „tureckou“ kávu Příprava kávy v kovové konvičce s dlouhým držadlem patří k těm nejstarším. Káva musí být „na prach“ namletá. A využívají se i další ingredience: vanilka, kardamom a hlavně spousta cukru. Na malou džezvu radí Veselá použít 14 gramů kávy – dvě lžičky (a také cukr nebo koření, pokud chcete). Pomalu zahřívejte, na povrchu se utvoří krásná pěna, kávu je nutné hlídat, aby nepřetekla, a včas ji stáhnout. Celý postup až ke zpěnění je nutné opakovat třikrát. Káva se nesmí nikdy vařit – pokud se vaří, použili jste moc vody. Musíte ji vylít a začít znovu.
Celý proces s malou džezvou trvá čtyři až šest minut.
Moka konvička – jak to dělají italové Stejně jako u džezvy i tady je stěžejní neodcházet od sporáku.
Když odběhnete, může konvička přetéct a navíc se spálí těsnění v přístroji. Neapolci věří, že hlavní tajemství se skrývá v nechlorované vodě, ta se nalévá do konvičky studená – zhruba v množství po píst. Nasaďte sítko a naplňte ho kávou, měla by být o trochu méně namletá než pro přípravu ve french pressu. Kávu v sítku nikdy nestlačujte, jen ji urovnejte lžičkou. Přišroubujte vrchní díl a postavte konvičku na plotýnku na slabý plamen. Za chvilku začne vytékat přefiltrovaný nápoj, jakmile se vrchní část skoro naplní, stáhněte moka z plamene. Před koncem začne trochu „prskat“, to je znamení, že se vaření blíží ke konci. Nikdy nepřevařit: teplota 100 stupňů je zabiják chuti.
CheMex – alchymie, ale pro začátečníky Jednoduchý, dobře se čistí a využívá filtr. Chemex je podle Petry Veselé vhodný pro všechny, kdo se bojí moka konvičky. Název chemex sice evokuje speciální nátěr na beton, ale jde o vynález německého inovátora Petera Schlumbohma z roku 1941.
Chemex se dokonce dostal do expozice slavného newyorského muzea MoMA. Jde o pohlednou velkou konvici ve tvaru přesýpacích hodin uprostřed staženou dřevěným „korzetem“ (nebo i bez něj), do které se vkládá filtr a stojí okolo 1000 korun. Ten se nejprve před použitím propláchne. Dejme tomu, že chcete připravit třeba půl litru kávy: budete potřebovat půl litru vody o teplotě 95 stupňů a 30–35 gramů kávy (podle toho, jak silnou máte rádi).
Kávu nasypte do filtru a pak ji zalijte asi 30 mililitry vody, aby se spařila a začala takzvaně vzkvétat (jak se uvolňuje CO2). Zbytek vody dolijte krouživým pohybem, aby se rovnoměrně obsáhla všechna mletá zrnka. Voda se pak louhuje s kávou a překapává do spodní části.
Po použití můžete filtr vyhodit.
Příště: Jak se degustuje káva