Podle přesnějšího datování jsou střepy z jihočínské jeskyně Jü-čchan-jen staré asi 18 tisíc let. Žádnou starší keramiku vědci neznají.
Pálená hlína je první materiál, který si člověk dokázal vyrobit. Nejprve se z keramiky vyráběly předměty s kultovním významem či sošky, které se již dají považovat za projev uměleckého cítění. Taková je například známá Věstonická venuše stará 25 až 29 tisíc let či o něco mladší venuše Willendorfská.
Éra užitkové keramiky začala až podstatně později. Doba, kdy si lidé osvojili výrobu keramických nádob, se podle současných poznatků přibližně shoduje s přechodem od lovu a sběračství k zemědělství. K tomu došlo někdy před deseti tisíci lety. Studie publikovaná v posledním čísle renomovaného časopisu Proceedings of the National Academy of Sciences však posilují věrohodnost teorie, podle které je užitková keramika ještě podstatně starší. Ve východní Asii si lidé nádoby z pálené hlíny vyráběli zřejmě už před 18 tisíci lety.
Hlavolam z důkladně promíchaných vrstev Nejstarší keramika pochází z jeskyně Jü-čchan-jen ležící v jižní Číně. Jde o lokalitu dlouhodobě obydlenou. Vjeskyni se našlo mnoho zvířecích kostí, kamenných i kostěných nástrojů. Většina vrstev také obsahuje značný objem popela. Nejdůležitější však je nález zbytků dvou či více keramických nádob. K objevu střepů došlo již v roce 1995, ovšem o jejich stáří panovaly pochyby.
Práci vědcům komplikovalo právě příliš velké množství nálezů. Nepříjemné bylo i to, že do jeskyně vítr navál další organické materiály. Najít nekontaminované vzorky bylo velmi obtížné.
„Při vykopávkách se obvykle snažíme určit stáří tolika vzorků, kolika jen je možné,“ vysvětluje hlavní autorka práce Elisabetta Boaretto z Weizmannova vědeckého institutu, která na vykopávkách v jeskyni Jü-čchan-jen pracuje od roku 2005. V tomto případě však bylo nutné provést hrubé roztřídění v terénu, na něž navázala předběžná laboratorní analýza stáří 150 vzorků pomocí infračervené a Ramanovy spektroskopie. Pouze třicet nejméně kontaminovaných předmětů si vědci vybrali pro přesné datování pomocí radiouhlíkové metody.
Ani teď ještě nebylo vyhráno. Úkol zjistit, které organické pozůstatky patří do stejné doby jako keramické střepy, komplikovalo narušení vrstev. Vědci pozorně zaznamenávali všechny faktory, které mohly způsobit promíchání vzorků. Hledali například stopy po zvířecích doupatech či kameny ohraničující ohniště.
Podle radiouhlíkové analýzy se stáří zkoumaných vzorků pohybuje mezi 13 800 až 21 000 lety. Uhlíky v bezprostřední blízkosti střepů jsou staré 18 000 let. To je i nejpravděpodobnější doba, kdy vznikla keramika. Pochází tedy z ještě hlubší minulosti než nálezy z Japonska. U nich se stáří odhaduje na 16 000 až 17 000 let.
Střepů se v jeskyni našlo tolik, že bylo možno téměř zkompletovat hrnec vysoký 29 centimetrů.
Další čínské prvenství?
Nevzhledná nádoba vyznačuje zásadní historický milník. Možnost vyrobit si odolný hrnec či trvanlivou amforu zcela změnila život lidí. Najednou bylo podstatně snazší uchovávat přebytky potravin a ochránit je před znehodnocením. Proto odborníky začátek „doby keramické“ tak zajímá.
Ne všichni však souhlasí s tím, že by nález znamenal nezpochybnitelné čínské prvenství. „Domnívám se, že keramické nádoby byly víceméně současně vyráběny sběrači žijícími na různých místech východní Asie od Ruska přes Japonsko po severní a jižní Čínu,“ řekla serveru BBC antropoložka Tracey Lu z univerzity v Hongkongu.
***
Střepů se v jeskyni našlo tolik, že bylo možno téměř zkompletovat hrnec vysoký 29 centimetrů
Obrázek
Hi-tech doby kamenné Střepy z hrnce nalezené v jeskyni Jü-čchan-jen ve střední Číně pocházejí z nejstarší známé keramiky. Podle radiouhlíkové metody jsou staré asi 18 000 let.
Snímek jedné části jeskyně Jü-čchan-jen odhalené vykopávkami dokumentuje složitost určení stáří nalezených střepů. Vrstvy jsou na několika místech narušené.
