Čtvrtek 9. května 2024, svátek má Ctibor
130 let

Lidovky.cz

Největší motýli světa se vylíhnou v Troji

Česko

Velkolepé představení připravila už pošesté Botanická zahrada v Praze-Troji. O výstavě exotických motýlů ve skleníku Fata Morgana vypráví její autorka Eva Smržová.

Zrození motýla (vylíhnutí z kukly) je odjakživa považováno za malý zázrak. Dokonce se odráží v mnoha legendách národů z celého světa, promítá se do různých pohádek, legend a pověstí.

Když kukla pukne, vylézá motýl celý zkrabatělý, pomačkaný a ošklivý. Vysvobozuje se poměrně dlouhou dobu, nejmenším druhům to trvá desítky minut, velkým motýlům i několik hodin. Pak si sedne, začne napínat křídla, napumpuje do nich tělní tekutinu (lymfu) a počká, až mu křídla vytvrdnou. Pak lymfu vypumpuje zase pryč a odlétá na křídlech lehkých jako vánek. Je to poetické, krásné a tajemné a já jsem moc ráda, že naši návštěvníci mohou být přímo u toho.

Líhniště v našem skleníku se nachází přímo na vyhlídkové terase, kde může každý pozorovat, jak motýli vylézají z kukel. Objednáváme je vždycky před výstavou, aby při jejím zahájení už ve skleníku létali první jedinci. Potom je objednáváme ještě každý týden až do konce výstavy, takže návštěvníci mají až do posledního dne záruku, že uvidí spoustu pestrobarevných motýlů.

Všechny kukly dovážíme z farem. Čtenáři tedy nemusejí mít obavu, že podporujeme sbírání kukel v přírodě. To v žádném případě. Protože tak, jako je ohrožená celá příroda, jsou ohroženi i motýli, kteří jsou vázáni na lesy a další porosty.

Plachtící obr Návštěvníci se na výstavě dozvědí spoustu zajímavých věcí. V průběhu dne se objevují různí motýli. Někteří létají ráno nebo v podvečer, jiní zase za plného slunce. Máme tady některé martináče, kteří jsou noční tvorové, a teď jsme objednali spoustu kukel Attacus atlas, což je motýl s největší plochou křídel na světě. Když začne plachtit, je to opravdu zážitek.

Největší samičky mívají 28 cm. Záleží na tom, čím se housenka během svého života živí. Měli jsme tu pár opravdu pěkných kousků, a vloni se nám dokonce podařilo odchovat housenky a vychovat další generaci motýlů, takže jsme měli tyto motýlí obry ještě na podzim.

U některých dalších druhů dochází k množení ve skleníku pravidelně. Záleží na tom, zda pěstujeme vhodné živné rostliny pro housenky - a v případě rodu Heliconius také na dostatku pylu pro výživu dospělých motýlů.

Živné rostliny se pro jednotlivé druhy pochopitelně liší. Caligo memnon si pochutnává na banánovnících a jim příbuzných rostlinách, popř. na některých zázvorech. Eryphanis polyxena se živí bambusy a šáchory, Papilio anchisades podražci, Heliconius mučenkami a pylem rostliny Calliandra emarginata. Housenky Attacus atlas jsou polyfágní stejně jako další martináči a běžně se živí listy jívy, šeříku, topolu a mnoha našich dalších dřevin. V zimě je můžeme krmit i stálezeleným ptačím zobem. Jejich vajíčka sbíráme a housenky krmíme ve zvláštních housenících.

Dospělí motýli se ve skleníku živí jednak nektarem a pylem některých květů, jednak je přikrmujeme roztokem cukru ve vodě, který dáváme do malých nádobek na deskách s obrázky květů. Kromě toho je krmíme také plátky pomerančů a hlavně banány.

Předpovězená můra Motýli přírodu nejen zdobí, ale mají v ní i užitečnou funkci. Například opylují spoustu rostlin včetně některých velice vzácných orchidejí. Existenci jednoho motýla dokonce Darwin předpověděl na základě toho, že zkoumal orchidej Angraecum sesquipedale. Má nesmírně dlouhou ostruhu, na které je dole nektar. A tihle motýli na orchideje nalétávají, nektar nasávají a na zádech přenášejí brylky (slepené kousky pylu) na další květy.

Darwin při svých cestách po světě navštívil Madagaskar, kde se tato rostlina vyskytuje. Prohlédl si ji a zjistil, že ji musí opylovat nějaká můra se sosákem dlouhým aspoň dvacet centimetrů. Tím předpověděl její existenci, protože do té doby nebyla známá. Když byl tento lišaj později objeven, dostal poddruhové jméno „praedicta“, což znamená předpověděný. Jeho celé jméno zní Xanthopan morgani praedicta. Darwin předpověděl dokonce i to, že půjde o nočního motýla. Květ zmíněné orchideje je totiž bílý, což je barva, na kterou denní motýli příliš nereagují, ale v noci je dobře vidět. Navíc ten květ voní a lišaji se orientují podle vůně.

Převzato z dnešního pořadu Meteor Českého rozhlasu, který se vysílá v sobotu po osmé hodině na vlnách ČRo 2 Praha a ČRo Leonardo na adrese www.rozhlas.cz/leonardo.

Text upravila redakce LN.

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!