* LN Jak pokusy probíhaly?
Skupina několika lidí byla vždy na několik dnů a posléze až týdnů uzavřena v přísně izolovaném prostředí. Nejprve v nepoužívaném patře jinak funkčního dolu zhruba 600 metrů pod zemí, při třetím experimentu v podpovrchové laboratoři. Byl označen Štola 88 s pracovním podtitulem „k Marsu“ a jeho autorem byl doktor Jaroslav Sýkora. Simuloval mimo jiné cestu na Mars.
* LN Jak jste trávili čas?
Byli jsme rozděleni na dvě samostatné, oddělené skupiny. Jedna se starala o zvířata: měli slepice, křepelky a rybičky. Druhá skupina, kterou jsem vedl, byla zaměřena technicky. Obsluhovali jsme zařízení, u kterého se v pravidelných šestihodinových směnách střídaly tři dvojice. Tato část experimentu byla zaměřena na monotónnost při plnění rutinních úkolů. Náš den trval 18 hodin, narušen byl tedy i biorytmus.
* LN Co pro vás bylo hlavním zjištěním?
Už před lety jsem tvrdil, že největším problémem pro posádku meziplanetární lodi nebude ponorková nemoc nebo jakési stísňující pocity z odtrženosti od Země, ale zdánlivě obyčejná nuda. Nedávno jsem četl protinázor, že nuda může být i pozitivní, ale to si nedokážu představit. Není to totiž tak, že člověk přijde z práce, lehne si na kanape a nic nedělá, takzvaně se nudí. Taková nuda je vlastně odpočinkem, ale nuda, jak ji mám na mysli, pramení z monotónních, stále se opakujících činností spojených s běžným provozem kosmické lodi.
* LN Jak se dá takové nudě bránit?
Jistě nebude problém vzít si s sebou něco na rozptýlení – na rozdíl od dřívějška se dnes vejdou na jeden malý USB disk kvanta hudby, filmů i počítačových her. Jednodušší to také budou mít tvůrčí jedinci, kteří si mohou malovat nebo psát deník. Pokud jde o skupinovou zábavu, my jsme filmy ani hudbu nesměli mít, takže především během onoho dlouhodobého experimentu jsme si nejprve nakreslili karty, potom šachovnici na dámu, z papíru jsme si vyrobili loutkové divadlo. Při hraní her ovšem hrozí jisté riziko vzniku konfliktu.
* LN Jaký je ideální počet členů posádky?
Dlouho se tradovalo, že ideální jsou tři. S tím nesouhlasím, dva se totiž mohou snadno spojit proti třetímu, a hned je z toho konflikt. Při cestě na Mars se bude počet osob odvíjet hlavně od toho, v čem se poletí, a to dnes stále ještě nikdo neví.
* LN Měly by v posádce být ženy?
Někteří experti mluví o tom, že žena mateřského typu bude v posádce stmelujícím a harmonizujícím prvkem. Myslím, že by to tak nefungovalo. Vždyť například ve vojenském prostředí dochází naopak k tomu, že muži mají v krizové situaci tendenci kolegyni ženu chránit, třeba i podvědomě, přestože ona to nevyžaduje a má dokonce větší schopnosti než muž. Důsledkem pak mohou být četnější zranění. Něco jiného než psychologie je ovšem fyziologie. Z tohoto hlediska to mají ženy složitější, jednak kvůli cyklu, jednak kvůli metabolismu, od mužů se hormonálně liší. Ale to všechno se už dnes dá zvládnout, takže to zase tak velký problém není.
* LN Nyní v Rusku odstartoval experiment MARS 500, který má simulovat cestu na Mars déle než 500 dní. Nejsou takové pokusy poněkud předčasné?
Rozhodně ne. Na přípravě se podílí Evropská kosmická agentura, přizvána byla i Čína, a tyto země velmi dobře vědí, proč investují do experimentu, který samozřejmě není levný. I kdyby se zatím na Mars neletělo, jsou výsledky většiny podobných experimentů cenné i pro další poznání člověka a jeho organismu v extrémních podmínkách. V pokusné kabině nebo laboratoři se dá na rozdíl od ostrého provozu prověřovat řada možností – při poměrně věrohodném napodobení onoho „ostrého provozu“.
