Podle odmítnutého uchazeče Vladimíra Dlouhého a některých právníků ministerstvo počítalo špatně, když od celkového počtu hlasů pod peticemi vyřadilo součet procentuálních podílů neplatných hlasů, které odhalilo při dvou kolech kontroly. Mělo prý tyto podíly zprůměrovat.
VYŘAZENÍ KANDIDÁTŮ: |
To že je výpočet chybný řekl LN i Jan Bárta, ředitel Ústavu státu a práva Akademie věd, který je zároveň členem volebního výboru Vladimíra Dlouhého. „Já tvrdím, že aplikovali špatný výpočet. A z procesních důvodů se to nedá spravit jiným způsobem, než-li výrokem Nejvyššího správního soudu,“ řekl Bárta
NÁZOR MATEMATIKŮCo k ministerskému způsobu výběru kontrolovaných vzorků uvedli matematici ze sdružení KohoVolit.eu:
„U Jany Bobošíková je šance, že oba vzorky byly vybrány a následně vyhodnoceny úplně stejně, astronomicky malá, je to přesně 1:1 238 892 476. To je stejné, jako kdybyste 30krát za sebou hodili mincí a pokaždé padl orel,“ komentuje zjištění Michal Škop, matematik ze sdružení KohoVolit.eu. „U Tomio Okamury odpovídá šance patnácti totožným hodům mincí a u Vladimíra Dlouhého osmi hodům mincí. U ostatních kandidátů se proces zdá být v pořádku, ač i u Jana Fischera a Zuzany Roithové je to ‘na hraně’”. |
Jde o to, že zákonný pokyn odečíst „od celkového počtu občanů podepsaných na petici počet občanů, který procentuálně odpovídá chybovosti v obou kontrolních vzorcích“ si ministerstvo vnitra vyložilo tak, že sčítalo procento chyb z dvou zkoumaných vzorků.
"Pět lidí a pět lidí je deset lidí. Ale pět procent a pět procent je v tomto případě stále pět procent – ne deset. To by byla nesmyslná penalizace,“ je přesvědčený šéf Ústavu státu a práva.
Připustil ale, že je možný i jiný výklad. „Kdyby Nejvyšší správní soud došel k závěru, že to nemělo být jinak, tak je jednoduché řešení. Přepočítá se to a buď to bude na 50 tisíc, nebo ne,“ uvedl Bárta.
Dlouhému, stejně jako senátorovi Tomiu Okamurovi, ale nepomůže ani nový výpočet. Změna metodiky by ovšem vrátila nad 50 tisícovou hranici třetí vyřazenou, šéfku Suverenity Janu Bobošíkovou.
JAK SE PODPISY POČÍTALY?
|
„Někdo z kandidátů to bude muset prosoudit. Nedokážu si představit jiný výrok Nejvyššího správního soudu, než-li, že tomu vyhoví,“ dodal Bárta. Ředitel odboru všeobecné správy ministerstva vnitra Václav Henych na dotaz LN propočet hájil.
V důvodové zprávě k zákonu bylo podle Henycha "natvrdo napsáno, že je to součet". Jestliže by ale NSS dospěl k závěru, že ministerstvo mělo chybná data zprůměrovat, bude se tím řídit, dodal Henych.
Rychetský: "Nejraději bychom, aby žádné podání nepřišlo"
K věci se vyjádřil také předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský "Nejraději bychom byli, kdyby žádné podání nepřišlo a pokud ano, tak, že se je podaří vyřídit v krátkém horizontu tak, aby to konání první přímé prezidentské volby neohrozilo," řekl Rychetský.
Dále zdůraznil, že na Ústavní soud mohou stížnosti neúspěšných kandidátů přijít až poté, co o nich rozhodne Nejvyšší správní soud.
Nejrychleji Ústavní soud může odmítnout neoprávněná podání. U "meritorních přezkumů" soud vyžaduje vyjádření jednotlivých stran i NSS. Pokud by Ústavní soud přezkoumával zákon o prezidentských volbách, dával by lhůtu k vyjádření i Senátu a Poslanecké sněmovně.