PRAHA Festival letos, zdá se, nemá vyhraněné jednotící téma, ale přináší několik výrazných projektů, které v uplynulé sezoně budily pozornost. A také představuje mladé radikální režiséry, kteří provokují novátorskými přístupy. Drážďanská činohra se představí dvěma inscenacemi, nebude chybět ani dvojitý vzorek z Curychu, berlínské Deutsches Theater či známé Thalia Theater z Hamburku.
Drážďany nabídnou Hoffmannovu novelu Zlatý kořenáč. Podle dramaturgie přehlídky se tu ve dvouhodinovém a barvitě vizuálním pojetí mladého a oceňovaného režiséra Sebastiana Baumgartena představí skvěle sehraný ansámbl. Inscenace, která festival otevře, zpracovává autorovo fantaskní a snové téma, jehož hrdinou je student Anselmus. Ten převrhne na drážďanském tržišti košík s jablky, a od té doby už není nic, jak bylo dřív. Zamiluje se do modrých očí Hada, ukáže se však, že je to krásná dcera podivínského archiváře Lindhorsta...
Druhou inscenací z Drážďan bude Lulu, jde však zároveň o setkání hereckých a pěveckých hostů z několika evropských divadel, kteří se podílejí na zpracování slavné látky. To se tentokrát pohybuje mezi činohrou (Wedekind) a operou (Berg). Lulu v této podobě má být zajímavým „gesamtkunstwerkem“ mladého režiséra Davida Martona, který je údajně jedním z nejžádanějších současných režisérů. Marton je Maďar, který od roku 2003 pracuje na jevištích v Kodani, Vídni, Hamburku, Berlíně a jinde, hlavně však prošel vlivy Christopha Marthalera a Franka Castorfa.
Jeho inscenace se pohybují na hranici hudebního divadla a činohry, jeho scénické koncepty přinášejí nečekané pohledy na zdánlivě známé skutečnosti. Martonův projekt získal titul Inscenace hudebního divadla roku 2009, který každoročně uděluje německá odborná kritika. Sonda do našich životů Do Prahy se vrátí i další režisér mladší generace Stephan Kimmig, který zde před časem nadchl svou stylově čistou inscenací Horváthovy hry Víra, naděje, láska. V berlínském Deutsches Theater nyní nastudoval u nás neznámý text současného britského dramatika Dennise Kellyho Láska a peníze. Jde o pečlivě vypracovanou fresku našich dnů, hlubokou sondu do našich životů, které tolik ovlivňují peníze. Inscenace se letos představila na prestižním berlínském festivalu Theatertreffen, diváky i odbornou kritiku uchvátila tématem, hereckými výkony i nečekaným rozuzlením příběhu.
Pozornost budí i komorní nastudování Elfriede Jelinekové Rechnitz (Anděl zkázy), kterým se v Praze představí curyšský Schauspielhaus. Pojednává o zámku Rechnitz, kde na konci války panstvo spolu s gestapáky povraždilo nevinné. Jelineková tu opět otevírá skříně s kostlivci a popisuje hrůzné a téměř neznámé události konce války. Ovšem v její hře jde opět o mnohem víc a autorka sahá k nepříjemným pravdám. Festival uvede inscenaci Leonharda Koppelmanna v nezvyklém prostředí – ve foyer Rudolfina. Další curyšské divadlo – Theater am Neumarkt – přiveze text Maxe Frische Biografie: Hra v režii Barbary Weberové, který se zamýšlí nad tím, co by se stalo, kdybychom dostali možnost změnit své životy. Thalia z Hamburku pak přichystala Kafkovu Ameriku v pojetí režiséra Bastiana Krafta s Philipem Hochmairem v hlavní roli, kterého jsme v Praze viděli už jako Hamleta. Kromě toho festival jako vždy připravil scénická čtení, diskuse a bude věnován Pavlovi Landovskému, který bude mimo jiné v Činoherním klubu vzpomínat na své působení v Burgtheatru.
Festival i letos udělí Cenu Josefa Balvína za nejlepší inscenaci německojazyčné hry, která se v dané sezoně zrodila na prknech českého divadla. Cenu uděluje nezávislá jury složená z divadelních kritiků a vítězem letošního klání je inscenace Jelinekové hry Co se stalo, když Nora opustila manžela aneb Opory společnosti v režii Michala Dočekala.
