Jejím otcem byl klasik sovětské kinematografie Sergej Bondarčuk, herec, scenárista a režisér velkofilmů jako Vojna a mír (1965-1967), Waterloo (1970) nebo Bojovali za vlast (1974), matkou jeho druhá žena, herečka Irina Skobcevová.
Hercem a režisérem je rovněž o pět let mladší bratr Fjodor, který natočil komerčně nejúspěšnější domácí dílo v postkomunistickém Rusku Devátá rota (2005) o osudech sovětských vojáků v Afghánistánu, nevlastní sestrou režisérka a herečka Natalia, známá z Tarkovského kultovního snímku Solaris (1972).
Jelena Sergejevna Bondarčuková se narodila 31. července 1962 v Moskvě a vystudovala herectví ve školním Studiu MCHATu ve třídě profesora Jevgenije Jevstignějeva. Postupně působila v souborech Puškinova divadla, Mossovětu a posledních deset let v Divadle MCHAT Maxima Gorkého.
Kritika vzpomíná zejména na její role v Čechovově Medvědovi, v Ostrovského komedii I chytrák se spálí či v dramatizaci Dostojevského Bratrů Karamazových. Se svým hereckým recitálem Drahá Jelena Sergejevna vystupovala také ve Spojených státech.
Před kamerou debutovala v sedmnácti letech v Pavlovičově válečném snímku Na konci sezony (1979). Její nejznámější úlohou je carevna Xenija v otcově přepisu Puškinova dramatu Boris Godunov (1986). Zahrála si rovněž Nataliji v jeho nové verzi Tichého Donu (1992), film se však kvůli finančním problémům producentů vůbec nedostal do kin.
Ve stosedmadvacetidílné telenovele Anastázie (2003) vytvořila carevnu Alexandru Fjodorovnu. Objevila se též v nepodařeném katastrofickém snímku debutujícího režiséra a anglického producenta Johna Dalyho Express Petrohrad - Cannes (2003).
Aljena Bondarčuková zemřela v sobotu na rakovinu v jedné z moskevských klinik, kam se uchýlila před měsícem, když selhala léčba v předních izraelských nemocnicích. Bylo jí sedmačtyřicet let.
S manželem, podnikatelem Vitalijem Krjukovem, měla čtyřiadvacetiletého syna, rovněž herce Konstantina, kterému se z manželství s absolventkou Ústavu mezinárodních vztahů Jevgenijí předloni v září narodila první dcera Julie.
***
Profily osobností, které opustily tento svět, připravuje Jan Rejžek
