Odeon nám ji poprvé představil v roce 1981 díky překladům Hany Bělohradské vynikajícím Podnikovým výletem (1974), v němž je odklízena náhodně zabitá žena v sudu od vína, a její první Whitbreadovou cenou obdařenou novelou V prodlouženém čase (1977), kdy večírek spořádaných občanů napadnou teroristé. Druhou dostala za satirickou knihu Zachraň se, kdo můžeš (1996), která sleduje čtyři dny života smetánky na lodi Titaniku, jež o dva roky později vyšla v českém převodu Jiřího Lexy. Známe i její krimi z viktoriánské Anglie Watsonova obrana (1984) v překladu Aleny JindrovéŠpilarové.
Rodačka z Liverpoolu vystudovala herectví, ale víc ji uspokojovalo psaní. První román Harriet řekla však nakladatelé odmítli pro morbiditu a byl publikován až čtrnáct let po napsání. Stálo by za to přeložit třeba i její dílo Mladý Adolf (1978), v němž si pohrává s možností, že při útěku před rakouskou policií Hitler navštívil Liverpool. Nebo titul Mistr Georgie (1999) o homosexuálním lékaři, který se coby dobrovolník účastní krymské války.
V roce 2000 obdržela Řád britského impéria. Pětkrát byla nominována na Man Bookerovu cenu, ale nikdy ji nezískala.
Zemřela v pátek 2. července v Londýně na rakovinu. Z krátkého manželství se scénickým výtvarníkem Austinem Daviesem měla syna a dceru. Další dceru, dnes herečku Ruth Daviesovou, porodila skotskému scenáristovi Alanu Sharpovi.
Profily osobností, které opustily tento svět, připravuje Jan Rejžek
