Jeden z nejvýznamnějších autorů minulého století razil názor, že hudba je vyspělým oborem, který je otevřen zkoumání jako filozofie a matematika, ale klade stejně tak vysoké nároky na pochopení. Jeho orchestrální skladby byly do té míry složité, že i Newyorská filharmonie musela odložit premiéru, než do nich dirigent s hráči pronikl.
Rodák z Filadelfie se sice už od čtyř let učil na housle, leč měl jít v otcových stopách a být matematikem. Z pensylvánské vysoké školy však odešel na univerzitu do New Yorku, kde se věnoval rozvíjení postupů seriální hudby, a zejména Arnolda Schönberga a studoval skladbu u Rogera Sessionse. Na Princetonské univerzitě obhájil disertační práci na téma dvanáctitónového systému.
V roce 1959 se stal zakladatelem a ředitelem Elektronického hudebního centra, kde firma RCA uvedla první syntezátor. V rozsáhlé experimentální tvorbě kombinoval elektronickou hudbu s lidským hlasem, jako např. ve skladbách pro soprán a syntetické zvuky Vision and Prayer (1961) a Philomel (1964), nebo dal dohromady klavír s předtočenými pásky v kompozici Reflections (1975). Je též autorem známého oktetu pro jazzový ansámbl All Set (1957).
Krom jiných významných ocenění získal v roce 1982 zvláštní Pulitzerovu cenu za celoživotní dílo. Učil na Juilliard School, na hudební akademii v Darmstadtu, k jeho žákům patřil i muzikálový autor Stephen Sondheim.
Zemřel v sobotu 29. ledna v Princetonu, stát New Jersey. Jeho žena Sylvia zesnula před pěti lety, měli dceru Betty Anne.
Profily osobností, které opustily tento svět, připravuje Jan Rejžek
