„Byli jsme šedesát minut od titulu,“ popsal pocit v karlovarské kabině brankář Lukáš Mensator. „Měl jsem vlhké oči. Slza neukápla, ale cítil jsem takové dojetí,“ přiznal karlovarský kapitán Václav Skuhravý. „Když hráči bojují na ledě, tak to zklamání pro ně bývá větší.“
Karlovarští hokejisté vybojovali největší úspěch v dějinách klubu, v lázeňském městě je fanoušci oslavují jako hrdiny. Jenže stříbrné placky, které si Karlovarským houpaly kolem krku, hráčům spíše připomínaly porážku než úspěšné tažení play off.
„Až zklamání opadne, tak převáží pozitivní dojem,“ doufal Skuhravý. „Nemáme se za co stydět. Bojovali jsme až do konce,“ přikyvoval druhý mohutný čahoun v karlovarském útoku Petr Kumstát.
„Být druhý není špatné,“ podotkl gólman Mensator.
Karlovarské nejvíce mrzel třetí zápas finálové série, který jako jediný v letošním play off prohráli na domácím ledě. „Vedli jsme 3:2 a dostali jsme hloupé góly. To byl zlom,“ povídal jednačtyřicetiletý bek Josef Řezníček, který přemýšlí o konci kariéry.
„S celou sezonou ale můžeme být spokojeni. Od začátku do konce hráči makali na sto procent,“ prohlásil karlovarský trenér Zdeněk Venera. „Až budu vzpomínat na tenhle ročník, tak si vybavím tu skvělou partu hráčů, kteří se obětovali pro výsledek.“
Karlovarští ještě v noci dorazili na svůj stadion, kde slavili s věrnými fanoušky. „Pak máme něco privátního. Určitě to bude dlouhá noc, oslavy musí být. Druhé místo je skvělé,“ nakonec smířlivě dodal Skuhravý.
