Nového prezidenta bude 30. června vybírat Spolkové shromáždění, které se skládá z německých poslanců a reprezentantů regionálních sněmů všech 16 spolkových zemí.
V tomto tělese má vládní koalice, kterou kromě CDU tvoří i její bavorská sestra CSU a liberální FDP, většinu. Wulffovy šance na to, že se stane nástupcem Horsta Köhlera (v pondělí nečekaně z prezidentské funkce odstoupil), tak jsou veliké. Na začátku týdne v Německu vypukla nefalšovaná politická horečka. Merkelová totiž musela velmi rychle najít kandidáta na úřad, který je sice respektovaný, ale má spíše ceremoniální povahu. V CDU tak propukl tvrdý boj.
Poté co se Merkelová spálila s volbou nepolitického Köhlera, bylo jasné, že budoucí prezident bude naopak typem politického harcovníka. Ještě do včerejška za největší favoritku platila ministryně práce Ursula von der Leyenová – mezi Němci populární žena a blízká spojenkyně Merkelové.
Pokud by se ale von der Leyenová stala prezidentkou, znamenalo by to, že by dvě hlavní funkce ve státě obsadily protestantské ženy. Což se nezdálo konzervativnímu křídlu strany, a šance von der Leyenové to pohřbilo. Navíc si mnoho členů CDU bez ní nedokáže spolkovou vládu představit.
Kandidátem opozice teolog Do hry proto včera razantně vstoupil 50letý šéf vlády spolkové země Dolní Sasko Christian Wulff (rovněž CDU), který patří mezi poslední skutečně výrazné stranické oponenty Merkelové. Pozoruhodné je, že se na pozici kandidáta dostal tím, že dal Merkelové své ambice přímo najevo. „Od té doby zavládla zcela jiná situace,“ řekl jeden z představitelů CDU. Wulff – proslulý svým mírným politickým stylem – se navíc takticky spojil s dalšími stranickými předsedy zemských vlád. Podle agentury DPA by proti němu měl kandidovat teolog Joachim Gauck, kterého chtějí navrhnout opoziční sociální demokraté (SPD) a Zelení. S vlastním kandidátem chce přijít i postkomunistická Levice.
