V některých se daří kvalitu i chuť pokrmů zlepšovat, jinde si stále stěžují na nedostatek peněz. Podle výzkumu je často na vině neochota vedení nebo personálu cokoli měnit. Pacienti potom mohou trpět podvýživou a zároveň se plýtvá nechtěným jídlem.
Výroba penicilinu je v EU dražší, Asii se nedá konkurovat, říká ředitel asociace |
Zkušenost s bídným výběrem popsala Karolína, která kvůli komplikovanému porodu strávila v nemocnici týden. Po náročném průběhu byla vyčerpaná a očekávala, že jí strava aspoň dodá potřebné živiny a energii.
Jeden banán!
„Na jídlo nejsem nijak zvlášť náročná, ale s kaší z pytlíku a jakousi hmotou se spoustou soli a kmínu jsem rozhodně spokojená nebyla. Za celou dobu jsem dostala jen jeden banán a jednu mandarinku. A samé bílé pečivo,“ popsala mladá žena, která si nepřála uvést celé své jméno. Redakce ho ale zná.
Potíže s menu potvrzuje studie think tanku zdravotní prevence a výživy Globopol pod záštitou ministerstva zdravotnictví. „Co v nemocniční stravě často chybí, je kvalita, chuť a respekt k individuálním přáním pacientů. Důsledek je nespokojenost a odmítání jídla, což přispívá k rozvoji malnutrice (podvýživy),“ míní autoři projektu, který vedl ředitel Fakultní nemocnice Olomouc Roman Havlík.
