NEW JERSEY Debata, která se vedla u kuchyňského stolu americké Kubánky Haymé Santiago-Valleyové, netrvala příliš dlouho. Překvapivě, šlo totiž i o Castra. O diktátora, který jim opět tak trochu stojí v cestě. Rodina Haymé stejně jako další statisíce Kubánců v USA nyní může na Kubu posílat neomezené množství peněz a ostrov rovněž libovolně navštěvovat. Prezident Obama nedávno zrušil omezení, která komunitě Kubánců v Americe umožňovala Kubu navštěvovat jen jednou za tři roky a na ostrov posílat jen na 300 dolarů za čtvrt roku. Exil tak teď může ostrov penězi „zalít“. Je tu ale jeden problém, z těchto peněz si nezanedbatelnou část bere kubánský režim.
Exil tak finančně podpoří i Fidela Castra a jeho režim. Dilema, jež řešila i rodina Haymé. „Samozřejmě, že nám to (Obamovo nové nařízení) udělalo radost. Naším blízkým na ostrově teď můžeme dopřát slušného živobytí,“ říká korpulentní Haymé, jež v sobě nezapře i po 20 letech života v Americe horkou krev.
Svá slova často doprovází houpavým pohybem pánve, rozhazuje rukama, v rytmu kývá hlavou. Gesta, kterými vyjadřuje nadšení i vztek. „Víme, že část peněz, které na Kubu pošleme, spadne do klína i Fidelovi. Vláda si bere až 20procentní poplatek. Co se ale dá dělat? Přece nenechám svoji rodinu trpět,“ rozohňuje se Kubánka, která má na ostrově sestru, synovce a tetu.
Haymé přiznává, že to byl především její otec, který se nad představou finanční podpory Castra „otřásl odporem“. Tento dnes již 70letý stařec utekl z Kuby v polovině 60. let, patří tedy k nejstarší generaci Kubánců, jež z ostrova emigrovala v prvních vlnách a ke Castrovi vždy zaujímala tvrdý postoj.
„Táta by ho (Castra) nejradši zastřelil, tak si umíte představit, jak se mu nelíbí, že naše peníze pomohou podpořit režim,“ popisuje Haymé a její tělo se opět dává do pohybu.
Exil otáčí Rafael, jak zní mužovo jméno, se prý ale nestavěl na odpor. Souhlasil, aby rodina, která nyní žije v New Jersey, kde se nachází druhá největší komunita Kubánců v USA hned po Floridě, na Kubu peníze začala posílat. Na Rafaelovi se dá dobře ilustrovat nový trend, který je nyní příznačný pro americko-kubánské emigranty. Jak například ukázal průzkum firmy Bendixen And Associates, američtí Kubánci začínají stále ve větším počtu podporovat politiku navazování kontaktu s režim Fidela a Raúla Castrových. Exil pomalu upouští od konfrontace a izolace. I proto dnes podle průzkumu například zrušení restrikcí ohledně posílání peněz a cestování na Kubu podporuje na 67 procent amerických Kubánců. To je o celých 18 procent více než před třemi lety, kdy agentura udělala stejný průzkum. Zajímavé rovněž je, že se demokratický prezident Obama těší u amerických Kubánců tradičně nakloněným republikánům velké oblibě. Průzkum Obamovi přičetl 64 procentní podporu.
„Je to poprvé od Kennedyho, kdy američtí Kubánci souhlasí s politikou demokratického prezidenta, která se váže k ostrovu,“ citoval list The New York Times Fernanda Amanda z firmy Bendixen And Associates. Na druhou stranu určitě nelze říci, že si demokraté zcela získali přízeň této komunity, jež nedůvěřuje této straně právě od dob Kennedyho, jemuž především nejstarší generace nemůže odpustit bitvu v Zátoce sviní. Prezident Kennedy tehdy na poslední chvíli nepodpořil útok emigrantů, kteří se vylodili na ostrově s cílem Castra odstranit. Kubánci v USA rovněž považují politiku demokratů za příliš levicovou. Každopádně zatvrzelý postoj i těchto anticastrovskych veteránů, zdá se, doznává změny. „Táta by ostrov ještě alespoň jednou za svůj život rád viděl,“ říká Haymé a nabízí tak jeden z důvodů toho, proč i tito Kubánci v letech dnes opatrně podporují diplomatický přístup směrem k ostrovu.
Vybydlený ostrov Kubánec Enrique, který na Manhattanu ve čtvrti známé jako Washington Heights vlastní holičství, říká, že stejnou péči jako Kubánci na ostrově si zaslouží i země sama. „Castro ostrov doslova vybydlel. Nic nového nepřinesl, nic neopravil, jen Kubu vysával,“ říká nazlobeně a dodává: „Naše peníze ji ale opět pozvednou.“
Kdoví, zdali má Enrique pravdu. Každopádně na reklamních panelech desítek agentur, jež posílají peníze emigrantů do oblasti Karibiku a Střední Ameriky, a jež lze právě ve Washington Heights vidět dost často, by se brzy mohla objevit i kubánská vlaječka. Podle listu The Wall Street Journal dnes z Ameriky posílají domů nejvíce peněz Salvadořané, které následují Hondurasané, Guatemalci a Haiťané. Jen pro srovnání, Salvadořan dnes ročně domů pošle v průměru 492 dolarů, zatímco Kubánec 111.
Jak napsal list, očekává se, že letos američtí Kubánci na svůj ostrov pošlou na 1,4 miliard dolarů, což by bylo více než v roce 2004, kdy tato částka činila jednu miliardu. Před deseti lety to bylo „jen“ něco málo přes 700 milionů. Mnozí američtí Kubánci doufají, že více peněz nejen výrazně podpoří jejich rodiny, ale nakonec urychlí i pád Castrova režimu. Haymé Santiago-Valleyová je ohledně druhé možnosti značně skeptická. Rodina je ale podle ní na prvním místě.
***
„Víme, že část peněz, které na Kubu pošleme, spadne do klína i Fidelovi. Vláda si bere až 20procentní poplatek. Co se ale dá dělat? Přece nenechám svoji rodinu trpět.“
„Castro ostrov doslova vybydlel. Nic nového nepřinesl, nic neopravil, jen Kubu vysával. Naše peníze ji ale opět pozvednou.“
O autorovi| Eduard Freisler, dopisovatel LN v USA
