* LN Jak jste přišli na myšlenku občanských větrných parků, kdy lidem z obcí v okolí plánované větrné elektrárny nabízíte akcie společnosti, která bude elektrárny vlastnit?
Šťastná: Ve všech lokalitách, kde stojí naše větrné elektrárny, uvažujeme o rozšíření. Ptáme se lidí a jejich hlavním argumentem bylo: my nebudeme proti elektrárnám nic namítat, ale co z toho budeme mít? Získáme sice peníze do obecní kasy, ale chtěli bychom ještě něco, třeba levnější elektřinu. My jim říkáme, že nemůžeme zlevnit elektřinu, ale můžeme se s vámi podělit o zisk. Janeček: Neberte to tak, že chceme lidi uplatit. Místní lidé chtějí mít z elektráren nějaký prospěch. To, že jsou takto angažováni, hraje svou roli.
* LN Je podle vašich zkušeností schvalování a prosazování vzniku občanských větrných elektráren jednodušší?
Šťastná: Rozhodně ano. Pokud politici a místní představitelé říkají, že větrné elektrárny se nestavějí, protože je lidé nechtějí, nemají pravdu. Lidé v blízkých obcích s nimi nemají problém. Když se jim vše vysvětlí, jejich obavy se ztratí. Větrné elektrárny nechtějí úředníci a politici. Janeček: Politici často nejsou úplně proti, oni jen nemají odvahu tento obor podpořit. Několik let nám chybí oficiální politická podpora pro obnovitelné zdroje. Kolegové ze zahraničí nám říkají: bez politické podpory by to nešlo.
* LN Připravujete k výstavbě také klasické větrné parky, nebo jste přešli kompletně na model občanských elektráren?
Janeček: Převedli jsme do tohoto modelu naše nejzajímavější projekty, u kterých předpokládáme, že je bude možné do dvou let postavit.
Pokračování na straně 14
Není to tak, že bychom chtěli uplácet
Dokončení ze strany 13
* LN Zhruba před dvěma lety si Vysočina, Olomoucký, Moravskoslezský i další kraje nechaly zpracovat odborné studie, ze kterých vyplynulo, že pro výstavbu větrných elektráren je na území kraje přípustné jen minimum lokalit. Co se od té doby změnilo?
Janeček: V této oblasti ještě přituhuje. Některé kraje přišly na to, že když studie o krajinném rázu přijmou jako závazný podklad k zásadám územního rozvoje, tak v tu chvíli se to stává závazným. Nikdo z nich to nepřizná, ale studie byly vytvořeny na objednávku, kdy bylo předem jasné, jaký výsledek mají přinést.
* LN Jak jste spokojeni se současnou výkupní cenou elektřiny z větrné energie na úrovni 2,23 koruny za kilowatthodinu? Vyplatí se za těchto podmínek do větrné energetiky investovat?
Šťastná: Výkupní cena je v tuto chvíli nižší než v zahraničí. Schvalování projektů v Česku trvá pět let i déle. Jsou to dlouhé roky navíc, během kterých musíte platit spoustu někdy až nesmyslných studií. Také Eldaco není v tuto chvíli schopno na mnoha vybraných lokalitách postavit elektrárnu, pokud nepřijde lepší technologie nebo stát nezvýší výkupní cenu. V současnosti nám ekonomicky vychází jen jedna třetina našich projektů.
* LN Firmy ze skupiny Eldaco loni postavily tři velké fotovoltaické elektrárny. Chystáte se postavit nějaké další a za kolik peněz?
Šťastná: Stavíme teď tři projekty o celkovém výkonu sedm megawatt. Podobný výkon chceme postavit také v druhém pololetí, ale zde teprve o projektech jednáme. Výše investic do solárních elektráren včetně úvěrů letos přesáhne miliardu korun.
* LN Oblast výstavby malých vodních elektráren nebo tepláren na biomasu vás neláká?
Šťastná: Když chcete být v něčem nejlepší, tak nemůžete dělat deset věcí najednou. Chceme působit jako jeden z lídrů trhu obnovitelných zdrojů, ale stále se soustředíme na větrnou energetiku a fotovoltaiku.
* LN O jakých možnostech expanze tedy v Eldaku uvažujete?
Janeček: Dosud jsme pracovali jen na svých projektech, které jsme pak realizovali. Rozhodli jsme se, že zajímavé projekty v oblasti větrné energie budeme i nakupovat. Budeme se dívat také do zahraničí, sledujeme například příležitosti na Slovensku.
