Na tom se shodne většina právníků včetně ombudsmana Otakara Motejla či předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského.
Když extremisté požádají město o uspořádání pochodu, většinou všichni ví, o koho jde. Jen věštec ale může dopředu tušit, jestli dojde k násilnostem nebo propagaci rasové či třídní nenávisti. „Nejde dost dobře připustit, aby soudce dopředu předvídal, co se bude na demonstraci dít,“ vysvětluje odmítavý postoj soudů Motejl.
Příkladem může být víkendový neonacistický pochod Ústím nad Labem. Město raději ani nezkoušelo akci zakázat kvůli možnému porušení zákona. Radši tak oficiálně učinilo z obavy, že pochod ochromí dopravu. Extremisté nemeškali a obrátili se na soud. A tomu nezbylo než tuto argumentaci odmítnout s tím, že dopravními obtížemi nelze omezit právo na shromažďování garantované ústavou.
Šéf ústavního soudu Pavel Rychetský míní, že starostové jistou šanci mají. Soudy by podle jeho názoru mohly akceptovat například zákazy shromáždění nahlášené subjekty, které již v minulosti shromažďovací zákon porušily. To by mohlo postihnout třeba neonacistickou organizaci Národní odpor, jejíž prvomájový pochod v roce 2007 brněnští úředníci rozpustili kvůli propagaci nacismu. Ani Rychetského návrh ale není samospasitelný. Do role organizátora extremistické akce se totiž může na oko postavit někdo, kdo v minulosti žádné potíže neměl.
***
Ústí vydalo tři zákazy
Neonacisté ohlásili na minulou sobotu do Ústí nad Labem tři pochody. První město zakázat nestihlo. Radikálové ho totiž nahlásili v pátek a úředníci nestihli během třídenní lhůty reagovat. Další dva pochody město zakázalo a zdůvodnilo to dopravními obtížemi, které by akce způsobily. Soud ale oba zákazy kvůli ochraně shromažďovacího práva zrušil.
