Místopředseda izraelské vlády a ministr pro výzvědné služby a atomovou energii Dan Meridor přijel do Česka, aby se setkal s místními politickými špičkami. S LN mluvil o dopadech egyptské vřavy.
* LN Domníváte se, že poslední dění v Egyptě a konec tamního prezidenta Husního Mubaraka přinesl změnu strategických poměrů v regionu? Rodí se nový Blízký východ...
První ponaučení je, že musíme být velmi zdrženliví, když se budeme pokoušet předpovídat, co bude dál. Nikdo předem nevěděl, že se toto stane. My jsme to nevěděli, Američané to nevěděli, Egypťané to nevěděli. Nyní každý tuší, proč se to stalo. Je totiž jednoduché zpětně to analyzovat. V budoucnosti si ale musíme být určitým způsobem jistí. Druhou věcí je, že pokud si pamatuji, tak to bylo poprvé v arabské zemi, kdy jsme slyšeli slogany pocházející ze západního slovníku. Nikoliv Alláh, nikoliv zabijte Židy nebo Američany, ale svoboda slova a demokratické volby. Stále se ale jedná o konec začátku. Nevíme, jak vše nakonec dopadne. Transformuje se Egypt v demokratický režim, nebo to bude něco jiného? Úmysly protestujících byly evidentně pozitivní. Někdy ale proces jako tento může být ukraden jinými silami. Doposud je ve vedení armáda, což není demokracie. Budou schopní předat vládu demokraticky zvolenému režimu? Lidé si obvykle myslí, že demokracie rovná se volby. Samozřejmě se jedná o nutnou součást demokracie, ale není to vše. Demokracie je především o tom, co si většina nemůže dovolit – je založená na právech jedince, jako třeba právo říct svůj názor. Jaká je ale většina v Egyptě? Fundamentalistická, liberální, demokratická? Celá věc je otevřená.
* LN Jak revoluci vnímá konkrétně Izrael?
Z pohledu izraelských zahraničních vztahů byl Egypt solidním pilířem stability na Blízkém východě. Po mnoho let byl hlavní (arabskou, pozn. red.) prozápadní zemí. S Izraelem podepsal mírovou dohodu, která je základem pro mír a stabilitu v regionu. Myslím si, že je objektivně v zájmu Egypta pokračovat v mírovém procesu. Je to i v zájmu Izraele. Obě země to dělaly a dělají pro vlastní blaho, nikoliv jen proto, aby se chovaly hezky. Doufám, že si tuto politiku udrží a budou v ní pokračovat.
* LN Máte nějaké osobní zážitky s Mubarakem?
Znám ho. Potkal jsem ho několikrát. Viděl jsem prezidenta Mubaraka před lety v Káhiře a v Alexandrii v rámci mých návštěv. Do Izraele jako prezident přijel pouze jednou. Po zavraždění premiéra Jicchaka Rabina přijel na jeho pohřeb. Z našeho izraelského pohledu byl vládcem, který držel mír a prozápadní politiku. V arabském světě za to zaplatil. Byl obviňován, že je příliš v západním táboře. My jsme ale neměli žádný důvod si stěžovat.
* LN Jak byste popsal jeho osobnost?
Nejsem psycholog. Byl to ale silný muž. K moci se dostal poté, co byl 6. října 1981 zastřelen (jeho předchůdce) Anvar Sadat. Lidé ale říkali, že není dostatečně silný, aby řádně řídil zemi. V čele byl ale téměř 30 let a země byla stabilní.
* LN Nyní ale musíte důvěřovat současnému vojenskému vedení, že se Egypt nebude ubírat pro vás nevhodným směrem. Jste s ním v kontaktu?
Já osobně ne. Ale náš ministr obrany (Ehud Barak) mluvil s egyptským ministrem obrany Muhammadem Husajnem Tantávím. (Nyní asi nejmocnější muž Egypta) Známe je dlouho.
* LN Přesto. Potřebuje Izrael v současnosti nový strategický koncept? Partnerství s Egyptem, byť bylo chladné, sloužilo jako záruka toho, že na společných hranicích byl klid...
Radil bych nyní nečinit žádná rozhodnutí. Bouře se musí uklidnit. Uvidí se, jak se věci vyvinou.
* LN Co tedy reálně Izrael může nyní dělat?
Myslím, že vyčkávat. Znám mnoho izraelských politiků a novinářů, kteří se ženou za novými odhady situace a novými strategiemi. Já ale říkám, počkejme na to, co se bude dít dál v izraelsko-egyptských vztazích, v Egyptě a v arabském světě. Domnívám se, že je předčasné dělat hodnocení. Nevíme ještě dost.
* LN Zeptám se trochu kacířsky. Má Izrael nějaké možnosti se do dění v Egyptě vložit a ovlivnit ho? Vy osobně máte přece na starosti tajné služby...
Nemyslím si, že můžeme, a nemyslím si, že bychom měli. Je to vnitroegyptský příběh, nikoli izraelský. Musí se sami rozhodnout, jak si budou vládnout. Je to jejich záležitost. Chceme dodržet dohody, chceme udržet stabilní vztahy, chceme rozšířit mírový tábor na Blízkém východě. Naše intervence by ale v každém případě byla negativní.
* LN Co ale čekají izraelští obyvatelé od jejich vlády? Podle některých nedávných průzkumů mají strach z toho, že v Egyptě vznikne islamistický režim...
Jak jsem říkal, my ještě nevíme, jaký to vezme konec. Doufám, že budou pokračovat pozitivní, vzájemně prospěšné vztahy jako v posledních 33 letech. Domnívám se, že i pro ně je to důležité. Nevidím důvod, proč by je měnili. Nyní doufám, že se neuskuteční špatný scénář.
* LN Neměl byste se na něj jako ministr přesto připravovat?
Měl bych se připravovat, ale neměl bych mluvit o tom, co připravuji. Nyní nic ale nepřipravuji. Domnívám se, že je to předčasné. Každé rozhodnutí o změně politiky má nějakou cenu, kterou je třeba zaplatit. Něco stojí. Peníze či něco jiného. Nemyslím si, že je třeba spěchat. Chceme, aby se Egyptu dařilo. Chceme, aby Egypt byl zemí, která je s námi v míru a nemá žádné teritoriální spory o hranice.
* LN Izraelský list Jediot Achronot nedávno napsal, že finanční výbor parlamentu dodatečně zvýšil letošní rozpočet na obranu o 700 milionů šekelů (zhruba 3,3 miliardy korun)...
Jak jsem již říkal, je ještě brzo na nějaké závěry. Nic jsme nepodepsali.
* LN I v oblasti zpravodajských služeb je tedy také předčasné hovořit o nějakých opatřeních...
Ano. Dám vám ale příklad pro celý svět. Dívají se zpravodajské služby dostatečně na Facebook? Obvykle ne. Sledují ulici, strany, intelektuální kruhy, možná by se ale nyní měly dívat na sociální sítě, protože se věci dějí tam. Žijeme totiž v proměnlivém světě. Potenciál lidí dělat dobré či špatné je mnohem větší. Vidíme to i na revolucích, nepřicházejí od skupiny ozbrojenců, ale od lidí. Lidé jsou mocnější. Je to zajímavá změna v historii lidstva.
* LN Jak vlastně na dění v Egyptě reagoval nejužší vládní okruh kolem premiéra Benjamina Netanjahua, do kterého patříte?
Izraelská vláda udělala něco velmi obtížného. Byli jsme zticha. Nevyjadřovali jsme se. Pro politika nemluvit je přitom skoro zničující (s úsměvem). Přesto jsme ale byli schopní udržet pusu zavřenou. V té době to byla správná věc. Nic z toho, co bychom řekli, by nepomohlo. I teď, když říkám jen minimum, tak to není proto, že musím něco před vámi tajit. Nevíme dost.
* LN Jak mohou události v Egyptě ovlivnit mírový proces na celém Blízkém východě? Egypt byl důležitým hráčem...
Nevíme. Doufám ale, že to bude mít pozitivní, nikoli negativní efekt. Nikdo přesně netuší, co se stane. Bude to něco nového. V letech 1978 a 1979 byla revoluce v Íránu. Zde to ale nemusí být stejné. Je to jiný příběh. Vývoj může jít různými směry.
* LN Nenabízí nejnovější dění Izraeli šanci zlepšit si na Západě pověst, která byla podle některých názorů poškozena po poslední válce v Gaze i po zásahu proti humanitární flotile...
Je jasné, že Izrael je velmi stabilní a demokratická země. Bohužel jsme stále jediná plně fungující demokracie na Blízkém východě. Nechceme ale, aby jen nám tato přízviska zůstala natrvalo. V rámci palestinského tábora zuří boj mezi palestinskou samosprávou a náboženským hnutím Hamás. My nechceme, aby Hamás vyhrál. Válka v pásmu Gazy (proti Hamásu) v lednu 2008 ukázala určité limity v rámci použití síly. To bylo vidět v reálném čase na obrazovce. Jako nikdy v minulosti. Ano, ztratili jsme část sympatií v některých částech světa a není to dobré, protože si myslím, že my jsme měli pravdu a oni ne.
***
Dan Meridor * Současný místopředseda izraelské vlády a ministr pro výzvědné služby a atomovou energii Dan Meridor (63) patří ke zkušeným politickým harcovníkům. * Ve vrcholných politických patrech se Meridor pohybuje již několik desítek let. V minulosti působil mimo jiné jako ministr financí či spravedlnosti.
