Vyplývá to z výsledků výzkumného projektu QLIF, na němž v letech 2004 až 2009 pracovalo 31 evropských výzkumných středisek, společností a univerzit. Jeho výsledky včera v Praze prezentovali přední odborníci na ekologické zemědělství. Popřeli tak v červenci medializovanou studii britských vědců, podle nichž nejsou biopotraviny zdravější než ty normálně vyráběné.
Výsledky celoevropského projektu ukázaly, že vzorky z ekologických produkčních systémů obsahují více vitaminů, antioxidantů či nenasycených mastných kyselin, prospěšných pro lidský organismus. Testy prý zároveň v biopotravinách prokázaly nižší obsah nebezpečných těžkých kovů, mykotoxinů, pesticidů či glykoalkaloidů obsažených v mléce.
Kde jsou důkazy?
Z letní studie londýnské školy hygieny a tropické medicíny naopak vyplynulo, že neexistují důkazy o tom, že by biostrava přinášela nějaké zvláštní zdravotní výhody. Existují prý sice malé rozdíly ve výživné hodnotě obou typů potravin, ale není žádný důkaz o jejich zvláštním vlivu na zdraví populace, informovali v červenci britští vědci.
Podle ředitele švýcarského Výzkumného ústavu organického zemědělství Urse Niggliho však v případě britské studie nešlo o vědecký přístup. Výzkumníci z ostrovů prý manipulativní cestou vybrali z několika set článků 50 studií, které neprokazovaly výraznější rozdíly mezi konvenčními a klasickými potravinami, a na nich své bádání postavili. Navíc prý nevzali v potaz výhody, které ekologické zemědělství přináší, jako je udržování druhové rozmanitosti přírody, chuti a vůně potravin či takzvané pohody zvířat.
