Pondělí 13. května 2024, svátek má Servác
130 let

Lidovky.cz

Nové muzeum v Schindlerově fabrice

Česko

Vzhledem k historii své budovy vyvolalo nové polské Muzeum současného umění v Krakově (MOCAK) mezinárodní zájem ještě předtím, než v něm bylo cokoliv vystaveno. Na domácí půdu však vneslo spíše kontroverze. V listopadu 2010 bylo muzeum na měsíc prozatímně otevřeno. Návštěvníci uvnitř nenašli umění, ale jen nově adaptované prostory muzea a výstavu italských architektů Claudia Nardiho a Leonarda Marii Proliho, autorů přestavby historických budov. Muzeum se nenachází v centru, ale na průmyslovém předměstí. V jeho budovách provozoval za druhé světové války svou továrnu na smaltované zboží Oskar Schindler. Jde o první muzeum věnované současnému umění, které bylo v Polsku po válce vybudováno. Nabízí čtyři tisíce čtverečních metrů výstavního prostoru.

Okolnosti, za kterých se MOCAK pomalu stává realitou, však v polské umělecké komunitě vyvolaly i řadu nesouhlasných reakcí. Předběžné a pro mnohé i zbytečné otevření muzea na sklonku loňského roku bylo vnímáno jako politický tah starosty Krakova Jacka Majchrowského: uskutečnilo se totiž jen šest dní před místními komunálními volbami, které posléze Majchrowski s přehledem vyhrál. Pobouření také vyvolala skutečnost, že na post ředitelky muzea byla jmenována Anna Maria Potocka. Tato galeristka a kurátorka sice patří k legendám polského umění – ještě v komunistickém Polsku založila svou první soukromou galerii –, ale na svou pozici byla jmenována bez jakéhokoliv výběrového řízení. Jedním z možných důvodů jejího jmenování je její slib věnovat muzeu svoji rozsáhlou sbírku polského i zahraničního poválečného umění. Polští umělci Wilhelm Sasnal a Marta Deskur, které v minulosti jako galeristka zastupovala, dokonce starostovi Krakova zaslali otevřený dopis požadující transparentní a mezinárodní konkurz na vedení muzea.

Definitivně se muzeum otevře až v květnu 2011, tentokrát již řadou výstav. Bude zde vystaveno i čtrnáct děl od mezinárodních umělců, které muzeum zakoupilo do svých sbírek. Patří mezi ně i Čech Krištof Kintera.

Autor: