ČESKÉ BUDĚJOVICE Zhruba do deseti let by měla být každá domácnost v Evropské unii, včetně Česka, vybavena inteligentními měřiči spotřeby elektrické energie. Na tomto doporučení se v rámci třetího liberalizačního balíčku v oblasti energetiky na konci března shodl Evropský parlament se zástupci Rady EU.
Inteligentní měřiče na rozdíl od klasických hodin přenášejí data „bezdrátově“ do centrály a jak distributor, tak spotřebitel mohou prakticky v každém okamžiku sledovat vývoj spotřeby konkrétní domácnosti. Distribuční firmy si od zavedení těchto měřičů slibují mimo jiné zlepšenou kontrolu takzvaných černých odběrů, stejně jako úsporu nákladů za dosavadní odečty, kdy energetici musejí čísla na hodinách ručně opisovat. Výhodu by ale měly mít měřiče údajně i pro zákazníky.
„K inteligentním měřičům se dá snadno připojit displej, který si lidé mohou umístit kamkoliv v bytě a bez toho, aby museli chodit někam na chodbu k hodinám, mohou sledovat aktuální vývoj své spotřeby,“ řekl LN mluvčí společnosti ČEZ Ladislav Kříž. Data je podle něj možné přenášet i na internet či mobilní telefon. Společnost ČEZ už podle Kříže v rámci pilotního projektu zkouší inteligentní měřiče ve zhruba dvou tisících domácností, zatím ale paralelně s klasickými hodinami. Podobně testuje inteligentní měřidla i společnost E.on. „Toto zařízení navíc umožňuje, aby si každý zákazník mohl objednat pro něj na míru ušitý balíček služeb, třeba předplacené kredity,“ uvedl mluvčí E.on Vladimír Vácha. Dnes lidé celý rok platí měsíční zálohy, které distributor na základě odečtu z hodin jednou za rok vyúčtuje. Se zavedením inteligentních měřičů by si podobně jako u mobilních telefonů mohla každá domácnost předplatit určité množství elektřiny, sledovat spotřebu a dokupovat další kredity podle svého uvážení. Lepší kontrolou spotřeby by tak zákazníci mohli údajně výrazně ušetřit.
Otázkou pouze zůstává výše nákladů na plošné zavedení inteligentních měřidel a jejich promítnutí do cen elektřiny.
V Česku zatím celkovou sumu nikdo nespočítal, v Rakousku, srovnatelném velikostí i počtem obyvatel, se tyto náklady odhadují na zhruba 43 miliard korun. Vácha však tvrdí, že i kdyby se tyto investice v delším časovém horizontu promítly do cen, nabízené balíčky a kredity budou znamenat, že lidé stejně celkově ušetří.
